Hranici mezi Čechami a Moravou vytyčují barokní pylony u Jihlavy. Jsou vysoké skoro pět metrů
Věděli jste, že v Jihlavě a jejím těsném okolí najdeme čtyři zdobné barokní pylony, které vymezují hranici mezi Čechami a Moravou? V polovině 18. století je dala postavit císařovna Marie Terezie ve snaze o definitivní vyřešení vleklých sporů o průběh zemské hranice. Díky striktnímu dělení tak lidé věděli, v které části země se právě nacházejí, ale hlavně bylo jasně určeno, kdo má za co platit.
V dané době se totiž představitelé Čech a Moravy svářili, kudy povede hranice mezi zeměmi, a zejména o to, kdo zaplatí opravu hlavní zemské cesty, která spojovala Vídeň a Prahu. Česká zemská reprezentace tvrdila, že hranice leží víc směrem k Čechám, aby na Moravu vyšla větší část opravy.
Autorem hraničních kamenů je sochař Viktor Václav Morávek z nedaleké obce Polná. Žulové komolé jehlany na podstavcích jsou vysoké skoro pět metrů. Na protilehlých stranách mají výrazné reliéfy: českého lva a moravskou orlici. Latinské nápisy na nich připomínají jméno panovnice, která jejich vznik iniciovala. Pylony jsou zapsány na seznamu nemovitých kulturních památek.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
