Hrady českého severozápadu, archeologové, lingvisté a Staročeský slovník

V úvodním přehledu zajímavostí např. uslyšíte o objevu světélkujícího brouka kovaříka v lesích jihozápadní Číny a také o výzkumu brněnských vědců, kteří chtějí zjistit, odkud pochází dřevo naplavené na pobřeží Islandu; dozvíte se o nálezu půltunové kosti dinosaura ve Francii a zmíníme se o aktivitách soukromých firem z Číny a Japonska při dobývání vesmíru. (1:09)

Hrady českého severozápadu

Zámek Jezeří je pro návštěvníka fascinující|foto: Jan Beneš

Na kopcích severozápadních Čech stojí řada majestátních hradů, které všichni obdivujeme, ale také mnoho zbořených a rozpadlých sídel, u kterých často ani nevíme, kdo a kdy je vlastně postavil. Stejně jako na spoustě jiných míst s historickou pamětí, i na hradech a hradních zříceninách Českého středohoří nebo Krušných hor pátrají občas archeologové po zapadlých stopách ztracené minulosti.

Zajímá je život našich předků, kteří hrady před staletími stavěli. Život lidí, kteří na těchto opevněných místech žili, často je i bránili a jindy zase dobývali. Některým z archeologických výzkumů, které se v minulých měsících či letech odehrály na hradech českého severozápadu, jsme se věnovali v rozhovoru s archeologem Milanem Sýkorou z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě. (4:27)

Zapomenuté historie a Kniha měsíce

Veronika Kindlová vám ve své pravidelné rubrice objasní původ známého rčení „dostat od někoho világoš“, které se - a to nejspíš nevíte - bezprostředně vztahuje ke konci maďarské revoluce v roce 1849. (17:29)

Představíme vám také knihu měsíce srpna, o kterou si můžete zasoutěžit. Do úvodního svazku prvního úplného vydání českých lidových pohádek shromáždil editor Jaroslav Otčenášek zvířecí pohádky a bajky. (21:53)

Staročeský slovník

Staré knihy|foto: Fotobanka Profimedia

Loni v září proběhla v Praze konference Česká diachronní lexikografie 1968-2018, kde se především připomínalo 50. výročí vydání prvního sešitu Staročeského slovníku. Ve spolupráci s Jazykovědným sdružením České republiky organizoval tuto konferenci Ústav pro jazyk český Akademie věd, který po 40 let Staročeský slovník zpracovával a vydával; bohužel s poněkud neslavným koncem.

Lexikografie je jazykovědná disciplína, která se zabývá teorií a praxí zpracovávání jazykových slovníků. Lexikografie diachronní navíc sleduje proměny jazyka v dějinách. A to se právě vztahuje na Staročeský slovník. O jeho historii, současnosti, ale také budoucnosti, kdy se z papíru zvolna stěhuje na internet, si povídáme s lingvisty Ústavu pro jazyk český Štěpánem Šimkem a Petrem Nejedlým. (25:38)