Hořčici znali už staří Římané. Patří mezi nejstarší a nejoblíbenější pochutiny
Hořčičná semena existují bílá, černá nebo hnědá. Víte, která z nich jsou nejostřejší?
Už staří Řekové a Římané znali hořčici. V jejich kuchyni měla dokonce výsadní postavení. Pythagoras doporučoval hořčici jako lék proti uštknutí. Naši předkové ji používali na léčení epilepsie, bolesti zubů nebo hlavy.
Hořčice patří mezi nejstarší a nejoblíbenější pochutiny. Její anglický název, mustard, je odvozen od latinského „mustum ardens“ – palčivý mošt.
Z bílých semínek, která jsou jemnější, se vyrábí naše, chuťově méně výrazná, plnotučná hořčice. Semena hořčice černé mají ostřejší a štiplavější chuť a používají se k výrobě hořčic francouzského typu – například dijonské. Nejostřejší je hořčice hnědá, která se pěstuje v Indii, Číně a střední Asii – z té se dělají orientální hořčice.
Suchá hořčice působí rovněž jako konzervační činidlo – často se uvádí v receptech na čatní nebo na nálevy k nakládání různých potravin.
Pokud máte hořčičná semena doma, uchovávejte je v uzavřených nádobách na chladném a suchém místě. Můžete je pak využít pro posílení svého zdraví.
Jsou dobrá na trávení a proti pálení žáhy, ale také při bolavých kloubech. Pomáhají tvorbě žaludečních šťáv a ke zrychlení činnosti střev. Proto jsou vhodné při trávicích potížích i zácpě. Obklad z hořčice zas pomůže při bronchitidě.
Léčivá hořčičná semínka si můžete vypěstovat, nasbírat, nebo koupit v obchodech se zdravou výživou či bylinkářstvích. Jsou bohatá na enzymy, bílkoviny, slizy, draslík, hořčík, vápník. Můžete si je usušit a rozemlít, nebo i zamrazit.
A co byste řekli přípravku na pálení žáhy. Jak na to? Hořčičná semínka rozdrťte na prášek, ten uskladněte ve skleněné, dobře uzavíratelné nádobě. Užívejte ho 1krát denně, jenom na špičku kulatého nože, a zapijte ho 2 deci vlažné vody.
Související
-
Anýz znali lékaři před 3500 lety. Doporučovali ho na nemocné dýchací cesty i proti melancholii
Pokud je vám po jídle těžko a cítíte se nafouknutí, může vám pomoci anýz. Tato zázračná bylinka má ale mnoho dalších příznivých účinků – nejen na zdraví, ale i na krásu.
-
Pažitka nejen skvěle dochutí jídlo. Je i léčivá – pomáhá například dobrému trávení
Pažitku krájíme, sekáme, sypeme ji do polévky, pomazánek a salátů. Výborná je na chlebu s máslem, na smažených vajíčkách i ve tvarohové pomazánce. Prospívá navíc i zdraví.
-
Znáte český ženšen? Křen povzbuzuje trávení, pomáhá ale i od rýmy a bolesti
Možná máte křen za obyčejnou pochutinu, která se hodí tak nanejvýš k uzenému kolenu. Křen má ale i blahodárné účinky na lidské zdraví – říká se mu dokonce „český ženšen“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
