Hledání planet u cizích hvězd a ležatá osmička jako symbol nekonečna

25. srpen 2019

Pestrý svět exoplanet/ Jak je objevujeme: evoluční bioložka a popularizátorka vědy Julie Nováková - Z historie nekonečna, 2. část: matematička Magdalena Krátká (repríza) - Objevy a události - Tajemná místa: Bacín, pravěká svatyně

V úvodním přehledu zajímavostí mimo jiné uslyšíte o přemnožených myších na Goughově ostrově v Atlantiku a dozvíte se, kolik bakterií obsahuje průměrné jablko. Prozradíme vám, jaké plány mají pro letošní podzim naši egyptologové v Abúsíru a zmíníme se o plánech soukromé společnosti RocketLab, která chce stejně jako firma SpaceX zachraňovat a znovu používat první stupně svých kosmických raket. (1:08)

Jak najít exoplanetu

Umělecká představa "modré" exoplanety HD 189733b na základě nejnovějších údajů z Hubbleova teleskopu

Planetám, které obíhají kolem jiných hvězd, než je naše Slunce, si vědci zvykli říkat exoplanety. Předpona exo- totiž označuje vždy cosi vnějšího či venkovního. V našem případě planety, které se vyskytují vně Sluneční soustavy. O tom, že takové planety existují, se víceméně nepochybovalo. Až do 90. let minulého století se je však nedařilo objevit – není to totiž nic jednoduchého. Dovolil to až technický pokrok, který zvýšil rozlišovací schopnosti našich přístrojů. Přesto ani dnes většinu z objevených exoplanet nemůžeme pozorovat přímo; víme o nich jen díky nepřímým důkazům a naše znalosti o nich jsou jen kusé. I neúplná data však svědčí o tom, že se často jedná o velmi neobvyklé a exotické světy.

Exoplanetám a jejich hledání se věnuje velký rozhovor, jehož první část vám nabízíme. Povídáme si s evoluční bioložkou a popularizátorkou vědy Julií Novákovou z Laboratoře evoluční biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde také vyučuje část předmětu Základy astrobiologie. Jak nám řekla, vědci, kteří po exoplanetách pátrají, mají u některých objektů problém odhalit, jestli se vůbec jedná o planety jako takové. Objevování malých vzdálených objektů skutečně není snadné. (4:14)

Vyprávění o tajemných místech a soutěž

V nepravidelné rubrice „Kratochvilná vyprávění o tajemných místech" vás tentokrát zavedeme na nejvyšší vrchol Českého krasu - Bacín. Ten byl v pravěku centrem tajemných kultovních aktivit. Zdá se, že některé z nich přežily až do dneška - i když v jiné podobě, než byste asi čekali. (23:40)

Naposledy jsme vám také připomněli srpnovou soutěžní otázku. Ve hře byl úvodní svazek prvního úplného vydání českých lidových pohádek editora Jaroslava Otčenáška, věnovaný zvířecím pohádkám a bajkám z produkce nakladatelství Vyšehrad. (27:40)

Z historie nekonečna

Fraktál, abstrakce, nekonečno

Pojem „nekonečno“ souvisí s obzorem či horizontem, za který se ubírají naše úvahy. Je vcelku lhostejné, jestli přitom jde o něco velkého, kam naše oko nedohlédne, nebo naopak malého, co nedokáže rozlišit. S nekonečnem operují filozofové, fyzikové a také matematici – především ti, kteří se věnují matematické analýze nebo teorii množin. V minulém pořadu jsme si povídali o tom, že s nekonečnem se dá kupodivu i počítat. Dokonce jsme si řekli, že nekonečno není jedno, že jich je víc. Bohužel však neumíme přesně určit kolik – to se totiž spočítat nedá.

Vědci také nevědí, kdy se koncept nekonečna v historii objevil poprvé. Nejstarší zmínky lze snad vysledovat u starých Egypťanů, kde však byla představa nekonečna pevně spjatá především s náboženstvím. Do matematiky přenesl pojem nekonečna v 5. století před Kristem řecký filozof Zénón z Eleje. V antice má svůj původ i symbol ležaté osmičky, kterým se dnes nekonečno označuje. Také vám prozradíme, že mezi vědci, kteří se s nekonečnem pustili do křížku, byli i dva matematici z našich luhů a hájů. O nekonečnu hovoří Magdalena Krátká z katedry matematiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. (28:57)

autor: frv
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.