Hlad jako droga. „Přibývá anorexie i ve středním věku. Protože sociální sítě oslavují diety a hladovění,“ říká lékařka

1. srpen 2016

Poruchy příjmu potravy mohou postihnout kohokoli bez ohledu na věk a pohlaví. I když reálná statistická data často chybí, protože jde o onemocnění skrývaná. Novým fenoménem je anorexie ve středním věku.

„Rizikové období pro anorexii je 13–14 let. Pro bulimii 16–18 let. Ale už 20 let se mluví o anorexii středního věku. Někdy začíná i později,“ překvapuje Hana Papežová, vedoucí lékařka Centra pro léčbu poruch příjmu potravy Psychiatrické kliniky VFN v Praze a 1. LF UK.

„Když to rodina rozpozná včas, nemusí ani dojít k hospitalizaci. Stačí kvalitní ambulantní péče. Na druhém pólu jsou chronické průběhy, kdy 35leté pacientky jsou invalidizované. Nejsou schopné chodit do práce. Nejsou schopné normálního života.“

Pozor na sportovce a meditaci

Poruchy příjmu potravy spouští traumatizující události nebo časté kritické poznámky od blízkých nebo nadřízeného. Dost negativně dnes zasahují i sociální sítě: „Různé proanorektické stránky oslavují diety a hladovění a ty, kteří se tomuto způsobu života věnují nad rámec normy.“

Většinou poruchami příjmu potravy trpí ženy (v poměru k mužům 9:1). V případě mužů jde nejčastěji o sportovce anebo obsedantně zaměřené na dodržování nějakého zvláštního jídelníčku (třeba s návazností na východní filozofii, meditaci).


Jak se anorexie léčí?
Léčí se i léky, ale závisí na stadiu nemoci. „Ze začátku se snažíme změnit k jídlu postoj. A to opravdu není jednoduché. A když změníme postoj k jídlu, tak potom musíme změnit postoj k sobě.“

Hlad jako droga

„Hladovění spustí v mozku takovou kaskádu odměn, které lze přirovnat k odměnám z požívání drog. Jenomže ta odměna vám nevydrží dlouho. Nabalují se na ni další negativní symptomy a negativní zážitky a z té odměny se stává taková nutkavost,“ popisuje lékařka.

„Lidé, kteří delší dobu hladovějí, jsou podráždění, mají labilní nálady a paradoxně na jídlo hodně myslí. Přemýšlejí třeba o receptech nebo vaří pro druhé a sami hladovějí. Může to vyústit v deprese, v závislosti na návykových látkách nebo v obsedantně-kompulzivní poruchy.“

Dotazy posluchačů:

osoba
--------------------
Dobrý den. Já bych měla prosbu na paní profesorku. Mám téměř 4letou vnučku, která velmi málo jí a její výběr jídel je omezený na pár druhů. Od doby, kdy začala chodit do školky, tak téměř vůbec neobědvala tam. Má velmi ráda sladké, ale maminka ji to nechce dávat, poněvadž tvrdí, že teda cukr je nezdravý, s tím souhlasím, ale co s takovou, nejí téměř ovoce, nemá ráda maso, co s takovým dítětem dělat?

Prof. MUDr. Hana PAPEŽOVÁ
--------------------
Tak, existuje literatura, která není moc, která mluví právě o těch dětech, které mají různé problémy právě s výběrem jídla a odmítají některá jídla. Většinou to vlastně potom za 2, za 3 roky to nějakým způsobem přejde, ale je důležité v tom postoji té rodiny, aby neříkali, že nějaké jídlo je opravdu toxické nebo nezdravé, protože vlastně bychom měli jíst normálním způsobem všechno a v té školce by bylo dobré třeba se zeptat jakým způsobem, proč to dítě nejedlo a jak se na to dívá i ta školka. Nejdůležitější je, abyste se všichni shodli na nějakém dalším postupu a na tom se snažili nějakým způsobem trvat.

osoba
--------------------
No, dobrý den. Prosím vás, mám takový dotaz, je mi 35 a mám problémy s podváhou a takový problém, že mně obvodní lékař řekl, že u mně je v pořádku dá se říci všechno nebo skoro všechno, jako co se týče tady toho zhubnutí. A chtěl bych se zeptat, když prostě se vzbudím a dostanu okamžitě jako chuť k jídlu, tak než prostě si něco nachystám, tak se mně to okamžitě znechutí. Takže to dělám tím způsobem, že si prostě něco nachystám a když se třeba ve 4 ráno vzbudím, protože to jako dělat musím, protože přes den to nemůžu, takže to prostě dělám takhle. Takže jestli by mi jako mohla něco paní doktorka říct, jako proč dostanu chuť k jídlu, když se vzbudím, a když si hned, hned něco nedám, tak hned prostě se mně to znechutí. Děkuji.

Prof. MUDr. Hana PAPEŽOVÁ
--------------------
Tak, to bych o vás musela vědět asi trochu víc. A myslím, že by bylo pro vás dobré se v nějaké ambulanci objednat a rozebrat to, jakým způsobem dlouhodobě jíte, jakým způsobem a jak dlouho to jídlo chystáte a co v tom je vlastně z těch obsedantně kompulzivních, jak my říkáme, příznaků, s kterými možná bychom mohli nějakým způsobem režimovým něco udělat.

e-mail
--------------------
Mám kamarádku, léčí se na anorexii, díky tomu je v invalidním důchodu. Jí převážně raw stravu, naprosto nejí sladké. Podstoupila umělé oplodnění, neboť díky této nemoci přišla o cyklus. Nyní je v prvním měsíce těhotenství. Je možné, že by mohlo dojít ke změně vnímání jídla právě díky jinému stavu?

Prof. MUDr. Hana PAPEŽOVÁ
--------------------
Tak, to je opravdu vážný dotaz. My jsme proti tomu, aby dívky, které mají anorexii, podstoupily umělé oplodnění, protože celkový postoj odborníků je takový, že napřed by se měly vyléčit. Může to mít opravdu velké následky na tu pacientku samotnou nebo na tu ženu samotnou, ale i na to dítě i po tom porodu. Tady je obrovské množství problémů, které se mohou pojit s tím, když podstoupí umělé oplodnění dívka v akutním stavu anorexie.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: ČRo Dvojka
Spustit audio