Historie osídlení prostoru Sulejovic sahá až do pravěku. Nově tam najdete cihlářské muzeum

Obec Sulejovice na Litoměřicku má prý tak bohatou a dlouhou historii, že sahá až do pravěku.

O pravěkém osídlení těchto míst ve 2. polovině 3. tisíciletí před naším letopočtem máme spoustu důkazů. Na konci 40. a na začátku 50. let 20. století se tam například našlo 40 hrobů lidu se šňůrovou keramikou.

První písemná zmínka o obci je z roku 1251 v kupní smlouvě mezi Smilem, rytířem z Lichtenburgu a cisteriánským klášterem Altzella ze Saska. V té době patřily Sulejovice významnému starému českému vladyckému a rytířskému rodu Kaplířů ze Sulevic, kteří ji drželi až do roku 1627.

V 19. století změnila život i v Sulejovicích průmyslová výroba. V roce 1846 tam postavili cihelnu, která měla 3 pece. V roce 1855 pak vybudován cukrovar a v roce 1882 projel Sulejovicemi první vlak. Na stránkách obce se uvádí, že už v roce 1896 založili ve vsi hasičskou požární ochranu.

Ale vraťme se k cihelně a k cihlám. Úplně nově v roce 2026 otevřeli v Sulejovicích Muzeum cihel, které si klade za cíl mapovat a pro budoucí generace uchovat historii cihlářství.

V unikátní sbírce najdete stovky cihel z České republiky i ze zahraničí. Některé jsou značené erby šlechtických rodů, na jiných jsou iniciály mistrů cihlářů nebo historické letopočty.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.