Historickou Hřebenovou cestu znovu objevují nadšenci ze spolku Krušnohorská hřebenovka

Následovalo rozdělení krušnohorské části Hřebenové cesty na denní úseky s ohledem na možnosti ubytování a maximální délku jednoho úseku 30 kilometrů.

Zájem o historii starých cest probudili ve členech spolku Milan „Pekky“ Bouška a Milan „Fred“ Pištěk se svojí Vyvezenou výstavou Historické dálkové turistické trasy. Více informací získáte na jejich stránkách: kammweg.cz a severnipolabi.cz.

Historie turistických tras

V Děčíně byla 25. března 1878 založena první turistická organizace v Českých zemích – Horský spolek pro České Švýcarsko.

Díky pánům Gustavu Adolfovi Resslerovi, který inicioval založení Horského spolku pro České Švýcarsko a Augustovi Weyemanovi, jenž působil v Krušných horách, se idea organizované turistiky v severním pohraničí rychle šířila.

V roce 1882 vzniká Svaz turistických spolků Krušných hor a Středohoří, za rok na to je založen Středohorský spolek Ústí nad Labem, a o dva roky později se sloučily spolky ze Šluknovského výběžku do Horského spolku pro nejsevernější Čechy.

Označení základních turistických tras bylo obvykle vůbec prvním krokem podniknutým turistickými sdruženími. Nad soustavou kratších a středně dlouhých tras vynikaly svou povahou specifické dálkové trasy.

Modrá hřebenovka

Nejambicióznějším projektem německých turistických spolků Čech byla Hřebenová cesta (Kammweg), později nazývaná Modrá hřebenovka (Blauer Kammweg).

Vyznačení hřebenové cesty z Ještědu na Růžovský vrch navrhl „cestmistr“ Horského spolku pro nejsevernější Čechy Josef Mohr v roce 1901.

Horský spolek pro nejsevernější Čechy pozval delegáty tří sousedních organizací, Německého horského spolku pro Ještědské pohoří a Jizerské hory, Horského spolku pro České Švýcarsko a Svazu jiholužických přírodovědeckých a horských spolků Lusatia z Žitavy na poradu konanou 13. dubna 1902 ve Varnsdorfu.

Na návrh Augusta Otta z Varnsdorfu byl pro asi 60 kilometrů dlouhou trasu vybrán, podobně jako u jiných dálkových tras protínajících spolková území několika turistických organizací s odlišnou značkařskou praxí, „nadregionální“ piktogram.

Byl jím modrý čtyřzubý hřeben na bílém pozadí, využívající homonymního významu německého „Kamm“, obdobného českému „hřeben“. Čtyři zuby hřebenu měly symbolizovat čtyři jeho zakladatelské organizace.

Další informace o historii turistiky najdete v knize: Umění putovat: Dějiny německých turistických spolků v českých zemích od Martina Pelce, kterou vydala Matice moravská v roce 2009.

Zajímavé informace najdete také na stránkách Arbeitsgemeinschaft Bömisches Erzgebirge.