Heydrichiáda aneb Když se násilníkům líbají ruce

Druhý nejobávanější muž Třetí říše, jeden z čelných představitelů SS a předsedající konference ve Wannsee, která se zabývala organizací genocidy Židů, Reinhard Heydrich nastoupil do funkce zastupujícího říšského protektora Protektorátu Čechy a Morava 28. října 1941. První archivní nahrávka týkající se Heydricha je reportáží právě z Heydrichova příjezdu na Pražský hrad.

Nastoupil za údajně nemocného dosavadního protektora Konstantina von Neurath. Historik Jan Slavík k tomu ve svém válečném deníku napsal: „V ryzí němčině to znamená, že Neurath bude zastupován mužem, který bude patrně říznější.“ A odhadl to přesně.

Čtěte také

Lidice po Lidicích. Jaký byl další osud vsi, kterou chtěli nacisté vymazat ze světa?

Jak Heydrich řekl na tajném setkání s nacisty působícími v Čechách: Rozhodně nejde o to, aby Češi měli Němce rádi, toho dosáhnout nejde.

Cílem je donutit je, aby bez odporu a co nejpilněji pracovali pro říši. V prostoru Čech a Moravy stejně nemají co pohledávat, proto v budoucnu budou částečně deportováni nebo rovnou zlikvidováni, někteří rasově vhodní Češi a Moravané budou germanizováni.

Špeky pod šněrovačkou

Ihned po příjezdu do Prahy vyhlásil Heydrich stanné právo. Rozeběhla se vlna zatýkání, poprav a deportací. Mezi jinými byl zatčen a po Heydrichově smrti i popraven předseda protektorátní vlády generál Alois Eliáš. Od září do ledna 1942, kdy Heydrich stanné právo odvolal, bylo v protektorátu vyneseno 486 trestů smrti a 2242 trestů deportace do koncentračních táborů.

Čtěte také

Nenápadnou osadu zničila zrada. Dokument o vyhlazené obci Ležáky

Začaly transporty tisíců českých Židů do ghett a vyhlazovacích táborů. Vedle biče uplatňoval Heydrich také politiku cukru. Zejména vůči dělníkům.

Těm například navyšoval příděly a některé z nich posílal na ozdravné pobyty v lázních. V Londýně mezitím uzrála myšlenka na Heydrichovu likvidaci.

V úterý 27. května 1942 na protektorův otevřený vůz zaútočili výsadkáři Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Zabít Heydricha se jim nepodařilo, ale zranili ho. Protektor byl odvezen do nedaleké nemocnice na Bulovce.

O Heydrichově hospitalizaci podal v roce 1982 pro pořad Meteor zajímavé svědectví lékař František Mach, který v květnu 1942 na Bulovce pracoval. Mimo jiné hovořil o tom, jaký údiv nastal, když zraněného protektora svlékli. Reinhard Heydrich, pro všechny prototyp urostlého, šlachovitého, sportovního Germána, byl dost obtloustlý. Špeky prý stahoval šněrovačkou.

Očista od zkažené krve

Nejvíce archivních nahrávek, které se váží k atentátu, tvoří projevy představitelů protektorátní vlády a organizací loajálních k protektorátu a říši. Nejčastěji jde o proslovy z masových setkání, na kterých byli obyvatelé protektorátu nuceni vyjadřovat lítost nad smrtí zastupujícího protektora a manifestovat věrnost. Nejčastěji hovořil nechvalně známý ministr školství Emanuel Moravec.

Čtěte také

Je Emanuel Moravec symbolem kolaborantské žurnalistiky?

Při poslechu projevů ani tolik nezarazí nesmírná devótnost vůči Třetí říši, jako otevřené vyhrožování českému národu fyzickou likvidací, pokud nevydá ty, kteří se na atentátu na Heydricha podíleli. Moravec například naznačuje, že může dojít k popravám každého desátého obyvatele. Doslova pocity hnusu pak vyvolává Moravcovo schvalování vyhlazení Lidic a Ležáků. Říše tak prý jen zdravé české tělo čistila od zkažené krve.

Velmi zajímavá je dochovaná reportáž předního redaktora té doby, Josefa Cincibuse, patrně z června 1942. Cincibus tehdy navštívil několik českých měst a ptal se zde lidí, co říkají na Heydrichovu smrt. Nikdo se pochopitelně neodvážil říct, že ji vítá, ovšem Cincibusovi se podařilo natočit několik odpovědí, které zněly, jako kdyby je naformuloval sám Emanuel Moravec.

„Každý chodí s hlavou svěšenou... Ztratili jsme, co bylo naší záchranou,“ hořekují Cincibusem oslovení lidé. „Věděli jsme, že po konečném vítězství Třetí říše se i českému dělníkovi bude dařit lépe...“ Nezbývá než věřit, že tyto výpovědi byly buď přímo zinscenované, nebo je diktoval strach. Vždyť nacisté v odvetě za Heydrichovu smrt zavraždili více než pět tisíc lidí.

Líbat násilníkům ruce

Spisovatel Václav Kaplický napsal: „I dřív okupanti vraždili, vypalovali města a vesnice, násilnili ženy a rabovali, ale nikdo dřív nenutil pokořeného, poraženého a ožebračeného, aby za všechny rány, jichž se mu dostalo, ještě násilníkovi líbal ruce a troubil do světa, že je šťasten...“

Reprízu pořadu z roku 2017 si poslechněte v audiozáznamu.

• Rozhlasový dokument je jedním z nejnáročnějších žánrů. Obsahuje v sobě jak zpravodajství, tak publicistiku, slovesnou tvorbu i specifickou práci s hudebním designem. V minulém roce vzniklo v rozhlase 853 dokumentů a jejich poslech by vám zabral 23 325 minut. Podívejte se na další fakta o rozhlasu na webu nasecislahraji.cz.

Naše čísla hrají... s vámi|foto:Český rozhlas