Francouzský detektiv, italský dělník a ukradená Mona Lisa
Na ohromné popularitě asi nejznámějšího obrazu západní civilizace, Leonardovy Mony Lisy, má kromě umělecké a kulturní hodnoty podíl i krádež, k níž došlo před 110 lety.
21. srpna 1911 Mona Lisa zmizela ze svého místa v pařížském Louvru, který tehdy nebyl ani zdaleka takovým turistickým magnetem jako dnes. S obrazy se tehdy často manipulovalo kvůli čištění, a proto trvalo mnoho hodin, než pracovníkům muzea došlo, že Leonardovo dílo bylo ukradeno.
Marná snaha detektiva Lépina
Byl povolán proslulý detektiv Louis Lépine, který po pečlivých výsleších a pátrání vydedukoval, kdy přesně byl obraz uloupen, a že ho musel odnést člověk, který se v muzeu vyznal a dokázal zručně zacházet s rámy a zasklením. Byli proto prověřeni všichni pracovníci Louvru a později i zaměstnanci firem, které někdy pro obrazárnu pracovaly. Všechno bez výsledku. A to přesto, že pachatel po sobě zanechal otisk prstu. Detektiv Lépine se domníval, že zlodějem obrazu musel být někdo, kdo rozumí umění, proto byl časem vyšetřován dokonce i Pablo Picasso nebo Guillaume Apollinaire. Bezvýsledně. Lépinovo pátrání bedlivě sledoval tisk, který tak bezděky široké veřejnosti představil i Monu Lisu.
Dlouhé měsíce se nedařilo s případem pohnout. Mona Lisa byla proto vypuštěna ze seznamu obrazů Louvru a na její místo byl zavěšen obraz od Camilla Corota. Až po více než dvou letech, v prosinci 1913, se Alfredu Gerimu, obchodníkovi s obrazy z Florencie ozval jakýsi Vincenzo Peruggia a nabídl mu ke koupi za nízkou cenu Leonardovu Monu Lisu. Geri si přizval na pomoc svého přítele, ředitele florentské galerie degli Uffizi a dali si s Peruggiou schůzku, aby jim obraz ukázal. Jaké bylo jejich překvapení, když zjistili, že ten prostý člověk jim skutečně nabízí Leonardovo dílo… Pak už jen stačilo informovat policii a ta Peruggiu zatkla.
„Příliš hloupý“ pachatel?
Z toho, co Peruggia později vypověděl, musel mít detektiv Lépine patrně dost smíšené pocity. Vincenzo Peruggia byl italský dělník, který se vystěhoval do Francie za lepším živobytím. Jeden čas v Louvru pomáhal při zasklívání obrazů, a přitom si říkal, jak je to nespravedlivé, že zatímco k němu jako k imigrantovi se Francouzi chovají opovržlivě, mistrovskými díly jeho krajanů se chlubí. A tak se rozhodl, že jeden z italských obrazů ukradne a dostane zpátky do Itálie. Původně měl zálusk na obraz Parnas od Andrea Mantegny, ale ten byl moc velký, a tak nakonec sebral nevelkou Monu Lisu.
Nedlouho po loupeži byl i Vincenzo Peruggia vyslýchán Lépinovými muži, zdál se ale příliš hloupý na to, aby obraz ukradl, takže mu ani nebyly sejmuty otisky prstů a policie se jím přestala zabývat… Muzeu Louvre se ale celý příběh bohatě vyplatil. Jednak si vedení muzea uvědomilo, že musí nevyčíslitelné hodnoty, o které pečuje, pořádně zabezpečit, ale hlavně se začaly hrnout davy návštěvníků, kteří chtěli vidět ten úžasný ukradený obraz.
Související
-
Krádež Mony Lisy? Obrazu přinesla slávu, historii umění pomohla s rozvojem znaleckých metod
Krádež vzácných šperků z drážďanské pokladnice Zelená klenba 25. listopadu 2019 vyvolala mnohé – zájem, zděšení, ale také vzpomínky na loupeže uměleckých děl v minulosti.
-
O záhadách a Moně Lise
Když byla v Paříži ukradena Mona Lisa, chodilo na ono místo do Louvru víc lidí, než předtím. Její záhadný úsměv přitahoval, ale nečekané zmizení, to bylo teprve něc...
-
Mona Lisa v laserovém paprsku
Lasery nacházejí nová využití. Najdou uplatnění v komunikaci mezi planetami, kde doposud dominovalo radiové spojení. Není vyloučeno ani využití energetických laserů...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
