Fotografie rodiny Chotků s přáteli je pravděpodobně nejstarším snímkem svého druhu na světě. Dostala se na seznam UNESCO

„Oni se v Mnichově zdrželi celkem 14 dní. Tu daguerrotypii zmiňují už 23. října, hned když tam přijeli a šli se podívat na tu výstavu, a teprve na konci toho jejich pobytu, tedy někdy 3. nebo 4. listopadu, měla vzniknout tahle daguerrotypie,“ přibližuje historička Archivu a Ústavu dějin Univerzity Karlovy Milada Sekyrková.

Poměrně přesné datování snímku mohla shrnout díky zápiskům z deníků Karla Chotka a jeho syna Emanuela. Další přesná data určil objev daguerrotypie – techniky, která předcházela dnešní fotografii.

„19. srpna 1839 byl vynález daguerrotypie oficiálně předán lidstvu k užívání. Nešlo to ignorovat – šlo o světově významnou mediální událost. Daguerre dostal doživotní rentu a stal se jakýmsi hrdinou své doby. Byl oslavován, psaly se o něm básně,“ popisuje historik fotografie Pavel Scheufler.

Daguerrotypie jako dar

Pomocí daguerrotypie tak skupinu 10 lidí podle Scheuflera zvěčnil nejspíš mnichovský fyzik a vynálezce Carl August von Steinheil.

„Zajímavé je, že nikde v těch záznamech není, že by Chotkové ten záznam platili. Nejspíš je tedy ten jejich přítel pozval a pak jim to věnoval jako dárek,“ zmiňuje jednu ze zajímavostí kastelán velkobřezenského zámku Miloš Musil.

Zajímavých okolností je ale kolem snímku více. „Uprostřed té skupiny není muž, ale žena; dokonce tři ženy. Většinou by tam měla být na nejvýznamnější osoba – tedy hrabě Chotek. Další zajímavostí je, že hrabě Chotek, když se na něj podíváte, tak má na sobě všechna vyznamenání, která dostal – včetně Řádu zlatého rouna. První fotka se nepovedla, tak na to druhé focení, které se konalo až další den, se Chotek dostavil i s tím řádem,“ vysvětluje Miloš Musil.

Fotografie rodiny Chotků s přáteli je pravděpodobně nejstarším snímkem svého druhu na světě|foto:Robin Röhrich

Do roku 1945 byla fotografie šlechtické rodiny na zámku Velké Březno. Po zestátnění ji v 50. letech minulého století i s dalším mobiliářem převezli na zámek Líčkov na Lounsku, kde s ostatními ležela zapomenutá v bedně.

Výjimečnou daguerrotypii objevili památkáři při třídění v roce 2002.