Filmové i literární cesty do pravěku před Cestou do pravěku a tyranosauří životaběh, dospívání a lov

3. duben 2023

Cesty do pravěku před filmovou Cestou do pravěku Karla Zemana (4:24) – Procházka dubnovou oblohou (19:41) – Tyrannosaurus rex, král druhohor, 2. část: Životaběh (25:35)

V úvodním přehledu zajímavostí se zmíníme o obrovském zlatém valounu, který našel hledač pokladů v australském státě Victoria, řekneme si, o jak velké území od roku 2000 lidé obrali světová moře a oceány, prohlédneme si zajímavý nález dvou tisícovek mumifikovaných beraních hlav z chrámu faraona Ramesse II. ve staroegyptském Abydu, povíme si trochu víc o planetce 2023DZ2 objevené docela náhodou, pouhý měsíc před jejím nejtěsnějším přiblížením k Zemi, a nakonec bude řeč o neúspěšném startu rakty Terran1, složené převážně z dílů vytištěných 3D tiskárnou.

Cesty do pravěku před Karlem Zemanem

Karel Zeman při natáčení snímku Továrna na fantazii (1970)

Cesta do pravěku režiséra Karla Zemana je zřejmě prvním filmem v historii, který zachycuje putování hrdinů časem ze současnosti do pravěku; ať už jakýmkoliv způsobem. „Řeka času“, jak jí říkají, je přes všechna geologická období Země donese až k prvohorním mořím, kde konečně najdou živý protějšek zkamenělého trilobita. Jak moc byl ve své době, tedy v polovině 50. let, námět filmu originální a čím se případně jeho tvůrci mohli inspirovat?

Možných zdrojů bylo víc, ať už literárních nebo i filmových, ale u žádného z nich si tím nemůžeme být na sto procent jisti. Pravěká zvířata se ve filmu objevila už dříve, Karel Zeman v tomto ohledu první nebyl. To nám ostatně potvrdil i kulturní publicista Ivan Adamovič, autor příslušné studie ve sborníku Cesta do pravěku: Dobrodružná věda. Kde bychom tedy mohli hledat inspirace Karla Zemana pro jeho film Cesta do pravěku?

Otisk starých trilobitů v kameni

Pravěké dobrodružství obsahuje také fantastická trilogie spisovatele J. M. Trosky Zápas s nebem z let 1940–41, kde se hrdinové při své pouti Sluneční soustavou dostanou i na planetu Venuši, která je horkým světem obydleným mimo jiné zvířaty pozemských druhohor. Zajímavé je to hlavně v souvislosti s tím, jak měla Cesta do pravěku vypadat původně… V Národním filmovém archivu se našel scénosled filmu, nazvaného Výlet do vesmíru, který Karel Zeman napsal krátce po válce.

Tyranosaurus, král. 2. část: Životaběh

Tyrannosaurus Rex

Film Stevena Spielberga Jurský park, který měl premiéru před třiceti lety, byl vyvrcholením jakési dinosauří renesance, období, kdy se naprosto změnil pohled vědců na tyto bývalé vládce naší planety. Nejen, že se ukázalo, že jedna dinosauří linie přežívá v podobě ptáků až do současnosti. Zjistilo se také, že většina vědeckých rekonstrukcí těchto zvířat je od základu špatná. Včetně rekonstrukcí tyranosaurů, největších známých dravců druhohor. Z jaké doby a z jaké oblasti pocházeli jejich předkové, kolik tyranosauřích fosilií se už našlo a které z nich byly největší? O tom byla řeč před týdnem. Tentokrát se budeme věnovat životaběhu tyranosaurů, povíme si něco o dinosauřím peří a také o potenciální kořisti tyranosaurů. Zmíníme se i o tom, jak byli tyranosauři na lov vybaveni – především co se týče smyslů.

Vladimír Socha se svojí novou knihou Dinosauři - rekordy a zajímavosti ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Popularizátor paleontologie Vladimír Socha z Hvězdárny a planetária Hradec Králové, se v minulém pořadu zmiňoval i o nálezech nedospělých jedinců, tyranosauřích mláďat. Lišila se hodně od dospělých zvířat? A dá se z těch pozůstatků vyčíst něco třeba o tom, jak tyranosauři rychle rostli? Dnes už víme, že řada dinosaurů byla porostlá zcela nebo částečně jakýmsi prvotním peřím. Byli mezi opeřenými dinosaury i nějací příbuzní tyranosaurů? A co tyranosaurus sám? Jak vypadala krajina, kterou obývali tyranosauři? Jací další dinosauři v ní žili – a bývali tyranosauří kořistí?

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.