Faerské ostrovy jsou větrem a deštěm bičovaná krása, říká Jan Hadraba
Zapadlá destinace, kde se špatně stanuje, dobře (a levně) létá vrtulníkem a hodně touží po slunci. Tak Faerské ostrovy v Casablance popisuje Jan Hadraba.
Faerské ostrovy jsou větrem a deštěm bičovaná krása, říká Jan Hadraba
Mladý fotograf, kameraman a cestovatel Jan Hadraba vyrazil na Faerské ostrovy mimo jiné proto, že nevěděl o nikom ze svých známých, kdo tam kdy byl. A má rád drsnou severskou přírodu. Na Faerech strávil 16 dní. „Na to, aby člověk objevil nejhezčí místa, je třeba dát ostrovům více času,“ říká k tomu. Prodloužený víkend rozhodně nestačí. Také doprava mezi ostrovy není moc frekventovaná a počasí ji ovlivňuje. Helikoptéry, které jsou běžným dopravním prostředkem, jsou ale levnější než taxíky, takže je to ideální příležitost si takovou dopravu vyzkoušet. „Taky to byl jeden z důvodů tam jet,“ usmívá se Jan Hadraba.
Stromy nezaclánějí ve výhledech…
Hlavní město Torshavn je základnou, kde se dají dokoupit zásoby a vybavení. Ostrovy mají drsné klima, jejich symbolem je vodopád, který vítr obrací tak, že voda nepadá přes hranu útesu dolů, ale „prší vzhůru“. Na menším ostrově Mykines bydlí jen 15 lidí. Honza ho označuje za jeden ze svých největších zážitků. „Viděli jsme tam z jednoho kopce, na který nevede žádná trasa, všechny ostrovy před sebou.“ Žádné stromy necloní ve výhledu, protože na Faerských ostrovech stromy nerostou. Počasí se ale během pěti minut změní z modré oblohy se sluncem na totální mlhu a zpět. „Když se nám na konci srpna zadařilo, bylo 13 stupňů, většinou bylo míň. Pocitovou teplotu ale ještě dost snižuje vítr.“ Jana Hadrabu to ale neodradilo, na ostrovy se chystá znovu, protože by je chtěl vyzkoušet v zimě.
Tahle země není pro stany
Ostrovy procestoval bez itinerářů a průvodců. Objevoval černé pláže, nebo narazil na vrakoviště starých lodí. Se stanováním měl na Faerech problém, protože na většině území jsou ovčí pastviny. Volných míst moc není a také fouká silný vítr, který dělá problémy i s přespáváním v zaparkovaném autě. „Taky jsme chtěli na místě kupovat na trhu ryby, restaurace si je nejspíš loví samy přímo pro svou spotřebu. Takže tu jedinou jsem si musel chytit na prut. Spíš jsme jedli jehněčí, druhou hlavní stálici Faerských ostrovů.“
Související
-
Helena Křenková: Na laponský sever jezdím úplně nejradši
Míříme na sever! Laponský sever Finska a Švédska pěšky i na běžkách zná Helena Křenková, ve skautských kruzích známá také jako „Íkvé“. „Laponská zima je nepopsateln...
-
„Nejšílenější věc v mém životě...“ Dalibor Beneš jede napříč...
„Včera večer mě můj anděl strážný dovedl do cíle letošní etapy – do Sredněkolymska. Dovedl mě ve zdraví, jen na chvilinku se někde zakecal a mně uhnil kus prsteníčk...
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.