Faerské ostrovy jsou větrem a deštěm bičovaná krása, říká Jan Hadraba

Mladý fotograf, kameraman a cestovatel Jan Hadraba vyrazil na Faerské ostrovy mimo jiné proto, že nevěděl o nikom ze svých známých, kdo tam kdy byl. A má rád drsnou severskou přírodu. Na Faerech strávil 16 dní. „Na to, aby člověk objevil nejhezčí místa, je třeba dát ostrovům více času,“ říká k tomu. Prodloužený víkend rozhodně nestačí. Také doprava mezi ostrovy není moc frekventovaná a počasí ji ovlivňuje. Helikoptéry, které jsou běžným dopravním prostředkem, jsou ale levnější než taxíky, takže je to ideální příležitost si takovou dopravu vyzkoušet. „Taky to byl jeden z důvodů tam jet,“ usmívá se Jan Hadraba.

Zapadlá destinace, kde se špatně stanuje, dobře (a levně) létá vrtulníkem a hodně touží po slunci|foto: Jan Hadraba

Stromy nezaclánějí ve výhledech…

Hlavní město Torshavn je základnou, kde se dají dokoupit zásoby a vybavení. Ostrovy mají drsné klima, jejich symbolem je vodopád, který vítr obrací tak, že voda nepadá přes hranu útesu dolů, ale „prší vzhůru“. Na menším ostrově Mykines bydlí jen 15 lidí. Honza ho označuje za jeden ze svých největších zážitků. „Viděli jsme tam z jednoho kopce, na který nevede žádná trasa, všechny ostrovy před sebou.“ Žádné stromy necloní ve výhledu, protože na Faerských ostrovech stromy nerostou. Počasí se ale během pěti minut změní z modré oblohy se sluncem na totální mlhu a zpět. „Když se nám na konci srpna zadařilo, bylo 13 stupňů, většinou bylo míň. Pocitovou teplotu ale ještě dost snižuje vítr.“ Jana Hadrabu to ale neodradilo, na ostrovy se chystá znovu, protože by je chtěl vyzkoušet v zimě.

Tahle země není pro stany

Ostrovy procestoval bez itinerářů a průvodců. Objevoval černé pláže, nebo narazil na vrakoviště starých lodí. Se stanováním měl na Faerech problém, protože na většině území jsou ovčí pastviny. Volných míst moc není a také fouká silný vítr, který dělá problémy i s přespáváním v zaparkovaném autě. „Taky jsme chtěli na místě kupovat na trhu ryby, restaurace si je nejspíš loví samy přímo pro svou spotřebu. Takže tu jedinou jsem si musel chytit na prut. Spíš jsme jedli jehněčí, druhou hlavní stálici Faerských ostrovů.“