Erdoganovi hrozí, že po šestnácti letech prohraje volby. Nikdy nedělal tolik chyb, hodnotí expert
Turecko bude v neděli volit nový parlament i prezidenta. Ten současný, Recep Tayyip Erdoğan, je přesvědčený, že opět vyhraje, ale vítězství nemá ani zdaleka jisté. Podle průzkumů pro něj bude hlasovat 45 až 55 procent voličů, ale ve skutečnosti jich může být mnohem méně.
Upozorňuje na to server německé stanice Deutsche Welle. Mohl by Erdoğan skutečně prohrát?
Turecká železná lady má šanci porazit Erdogana. Je třeba obnovit demokracii, tvrdí politička
Za sedm týdnů se v Turecku uskuteční prezidentské volby. A jak tvrdí britský deník Guardian, jedinou kandidátkou, která má skutečnou šanci postavit se současnému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoğanovi, je Meral Akşenerová, předsedkyně středopravicové Strany dobra (IP).
Majitel turecké sociologické agentury SONAR Hakan Bayrakçı tvrdí, že skoro deset procent respondentů neodpovídá na otázky upřímně, protože političtí představitelé vyvolali atmosféru strachu. Lidé prý raději lžou, že budou hlasovat pro současnou hlavu státu, a je proto v Bayrakçıho pohledu velmi pravděpodobné, že se volební výsledek bude od průzkumů lišit.
Podle ústavních reforem loni schválených v referendu Turci v neděli odevzdají dva hlasy – jeden pro prezidenta a druhý stranám kandidujícím do parlamentu. Erdoğan volby neprohrál už 16 let, ale ty nadcházející budou zřejmě nejobtížnější v jeho politické dráze. Urputný boj čeká i jeho islámskou konzervativní Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP), která určuje tureckou politiku již od roku 2002.
Majitel další sociologické agentury Metropoll Özer Sencar sleduje Erdoğana 25 let, ale ještě nikdy ho prý neviděl vést tak špatnou předvolební kampaň. Expert tvrdí, že prezident nepředkládá žádné vize budoucnosti, a když se objeví na veřejnosti, působí slabě a bez zápalu a nadšení. Nikdy také nedělal tolik chyb v projevech, upozorňuje sociolog. Sám pochybuje, že si lídr mandát hlavy státu udrží.
Problémů přibývá
Erdoğan je šestnáct let považovaný za nejmocnějšího tureckého politika. Jeho největším úspěchem bylo oživení ekonomiky. Za jeho působení stoupl průměrný roční příjem obyvatel z 3 500 dolarů na 10 tisíc a země zaznamenala rozkvět stavebnictví.
Turecká opozice se probouzí a má šanci sebrat Erdoganovi hlasy
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se na politice ve své vlasti podílí už více než 25 let. Nejprve jako komunální politik, pak jako starosta Istanbulu, předseda vlády a v současnosti v roli hlavy státu.
Dnes už však hospodářství v tak dobré kondici není. Po nepodařeném pokusu o puč před dvěma lety a následném vyhlášení výjimečného stavu ztratila turecká lira více než třetinu své hodnoty. V zemi půlměsíce už skoro nikdo neinvestuje a mezinárodní důvěra v ekonomiku slábne.
Podle sociologa Sencara teď Erdoğan poprvé po šestnácti letech není úspěšný. Nedokáže už řídit ekonomiku a rostou i problémy ve školství a zdravotnictví. Turci začínají pociťovat účinky hospodářské krize a na Erdoğanových předvolebních shromážděních neprojevují dostatečné nadšení.
Prezidentovi se už nedaří voliče tolik přesvědčovat o svých přednostech. Ke svým hlavním úspěchům přitom on sám řadí vojenské operace proti Straně kurdských pracujících (PKK) v severním Iráku a snaží se obyvatele Turecka ujistit, že s ním se nemusejí obávat terorismu.
Ztratí parlament?
Deutsche Welle píše, že největší prospěch z určitého Erdoğanova ústupu ze slávy má jeho prezidentský protikandidát ze sociálnědemokratické Lidové republikánské strany (CHP) Muharrem İnce. V průzkumech tomuto politikovi dává přednost více než 30 procent respondentů, a hlavní opoziční strana má tak ještě větší motivaci volby vyhrát.
Poslední ankety naznačují, že Erdoğan by ještě pořád mohl zvítězit v druhém kole. Prezidentova vládní partaj a její spojenec Strana národní akce (MHP) však může ztratit parlamentní většinu ve prospěch opozice a Erdoğan už by tak v zákonodárném sboru nemusel mít mocenskou oporu. Nesplnil by se tak jeho sen, jímž je silný prezidentský systém, který však opozice považuje za formu diktátorského režimu.
Pokud tak volby skutečně dopadnou, čekají Erdoğana těžké časy. Po vyhlášení výjimečného stavu mohl prosazovat zákony a vládnout pomocí prezidentských dekretů. Kdyby však Strana spravedlnosti a rozvoje ztratila parlamentní většinu, Erdoğan o část své moci přijde, i kdyby byl opět zvolen prezidentem. Nebude tak efektivní hlavou státu a bude se muset řídit autoritou parlamentu, přináší pohledy tureckých politologů stanice Deutsche Welle.
Kurdové se obávají podvodů
Klíčovou roli ve volbách sehrají hlasy Kurdů, přidává exilový turecký server Ahval. Jestli se prokurdské Lidové demokratické straně (HDP) podaří překonat desetiprocentní hranici pro vstup do parlamentu, čeká Erdoğanovu formaci těžký boj.
Prokurdská strana je pod obrovským vládním tlakem už od roku 2015, kdy ve volbách získala 13 procent hlasů. Dnes je devět jejích členů ve vězení, včetně spolupředsedy a prezidentského kandidáta Selahattina Demirtaşe a 58 zvolených starostů. Úřady všechny obvinily z terorismu. Demirtaşova strana prý podporuje kurdskou PKK.
Představitelé Lidové demokratické strany se obávají, že bude vláda ve volbách podvádět, aby jí snížila počet hlasů. Volební komise například rozhodla, že v kurdských provinciích přestěhuje stovky volebních místností, údajně aby „zachovala bezúhonnost hlasování“. Podle prokurdské formace jde ale pouze o taktiku, jak odradit a zmást kurdské voliče na jihovýchodě Turecka.
Tisíce stoupenců Lidové demokratické strany přišly na předvolební mítink prezidentského kandidáta republikánů İnceho. Přitom před třemi lety jeho partaj získala hlasy jen dvou procent obyvatel kurdského města Diyarbakır. Kurdští voliči se však odvracejí od Erdoğanovy Strany spravedlnosti a rozvoje kvůli nejnovější turecké vojenské operaci proti Kurdům v severní Sýrii, vysvětluje portál Ahval.
Na prezidenta kandiduje i vězněný šéf Lidové demokratické strany Demirtaş. Přestože je za mřížemi, zákon jeho kandidaturu neomezuje, dodává agentura Reuters.
Minulou neděli se tak tento opoziční politik poprvé po dvaceti měsících objevil v televizi a pronesl desetiminutový předvolební projev. Před velkoplošnými obrazovkami na shromáždění Lidové demokratické strany v Istanbulu mu tleskaly tisíce lidí. Demirtaşovu popularitu ještě posílila hrozba, že by mu soud mohl za údajný terorismus vyměřit trest ve výši až 142 let vězení, informuje Reuters.
Související
-
Turecko vypovědělo Řecku dohodu o vracení migrantů. Ankaře vadí nevydání údajných pučistů
Turecko vypovědělo dvoustrannou readmisní dohodu s Řeckem. Vypovězení dohody nemá vliv na platnost významnější dohody o vracení migrantů mezi Tureckem a Evropskou unií.
