Duhová družba aneb Jak do SSSR místo mladých komunistů omylem pozvali gay aktivisty

Událost připomíná server německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle.

Výzkum orgasmu i odtrestnění homosexuality. Československo bylo progresivní zemí, říká socioložka

• Upravit
• Smazat

Českoslovenští sexuologové už v padesátých letech minulého století zkoumali, jak ženy vnímají rozkoš. Jejich výzkum byl ojedinělý nejen ve východním bloku, ale i na Západě.

Příběh vychází ze vzpomínek Larisy Belzerové-Lissjutkinové, kulturoložky a bývalé profesorky Svobodné univerzity v Berlíně, která tehdy skupinu německých aktivistů během jejich pobytu v Moskvě provázela. Ta po doktorátu nastoupila do Ústavu mezinárodního dělnického hnutí. Jeho pracovníci dobře ovládali cizí jazyky a z Ústředního výboru Komunistické strany jim občas svěřovali doprovod zahraničních delegací.

Jednoho dne roku 1978 si Belzerovou-Lissjutkinovou předvolal kurátor a oznámil jí, že do Moskvy má přijet skupina mladých západoněmeckých komunistů z organizace se zkratkou HAW, kteří podporují Sovětský svaz a chtějí navázat styky s mládeží. Během svého pobytu v Západním Berlíně se s nimi seznámil tajemník ÚV Ivan Kapitonov a pozval je do sovětské metropole.

Homosexuální družba

Belzerová-Lissjutkinová dlouho nemohla zjistit, o jakou organizaci se jedná. Až její známí z Berlína jí prozradili, že HAW je zkratka Západoberlínského homosexuálního hnutí a že aktivisté přijeli do Moskvy s cílem navázat kontakty s místní gay komunitou.

Vědci údajně našli způsob, jak z obličeje vyčíst sexuální orientaci

• Upravit
• Smazat

Američtí vědci loni vyvinuli algoritmus, který má na základě obličejových rysů rozpoznat sexuální orientaci. Studie však obsahuje několik sporných bodů. Tématu se ve svém komentáři v rakouském deníku Der Standard věnuje doktorandka ekonomie Alessandra Peterová ze Stanfordské univerzity v Kalifornii.

„Už druhý den se mě na rovinu zeptali, kde jsou v Moskvě gay kluby. Řekla jsem jim, že kluby u nás provozuje Svaz socialistické mládeže a že jsou pro všechny bez rozdílu. ‚Tak vidíš, tady jsou všichni integrovaní,‘ zareagoval na to jeden z aktivistů. A to už jsem pochopila, že budu muset s pravdou ven a prozradit jim, kde jsou ve skutečnosti sovětští homosexuálové ‚integrovaní‘ a kde musí procházet ‚socializací‘“, cituje Deutsche Welle z vyprávění Belzerové-Lissjutkinové.

Tři dny se jí dařilo hosty zabavit procházkami po Moskvě, ale čtvrtý den jí dali nůž na krk. Musela jim říct pravdu o postavení homosexuálů v Sovětském svazu: tedy že žádné gay kluby neexistují, homosexualita je trestně stíhaná a že zná osobně lidi, kteří jsou na základě paragrafu o homosexualitě zavření. Tím větší ale aktivisté projevili zájem se s představitele gay komunity setkat a zjistit více o jejich situaci.

Utajený omyl

Belzerová-Lissjutkinová na stránkách německé stanice vzpomíná, že seznamovat aktivisty s někým ze svých homosexuálních známých z disentu se jí zdálo příliš riskantní. Vysvětlila jim proto, že sovětští homosexuálové si telefonní čísla a vzkazy tajně předávají na stěnách veřejných záchodků, které pro ně fungují jako telefonní seznam a nástěnka zároveň.

Následně poprosila svého muže, aby mladé Němce na jeden z veřejných záchodků v centru Moskvy doprovodil. Ti si tam nafotili nějaké graffiti a opsali nápisy na stěnách, ale pak se objevila policie. Jen tak tak se jim podařilo zmizet.

Když Belzerová-Lissjutkinová kurátorovi z Ústředního výboru prozradila, že došlo k omylu a pozvaní Němci nejsou mladí komunisté, ale aktivisté gay hnutí, nejprve propadl panice. Po krátké úvaze však dospěl k závěru, že bude nejlepší situaci zamést pod koberec a před tajemníkem ÚV Ivanem Kapitonovem, který aktivisty pozval, vše zamlčel, uzavírá německá stanice Deutche Welle.