Drogy a žádné změny v kvalitě života. Tak vypadají i po 5 letech sociálně vyloučené lokality na Mostecku

16. září 2020 13:00

Drogy a chybějící motivace ke změně. Takové jsou podle úředníků a zaměstnanců neziskových organizací hlavní příčiny problémů v sociálně vyloučených lokalitách na Mostecku. Situace se tam za poslední roky podle nich příliš nezměnila.

Místní vnímají, že jim mizí sousedé. „Všichni ti normální, co tu bydleli, v posledních letech utíkají,“ popisuje situaci na sídlišti v Litvínově jedna z obyvatelek, která tu žije už 25 let.

Ve zdejších panelových domech bydlí stovky sociálně slabých obyvatel, jsou tu desítky prázdných a zdemolovaných bytů, několikrát za měsíc tady dochází k požárům v opuštěných bytech plných odpadků.

Na sídlišti Janov jsou velkým problémem drogy

Že se situace v Janově nezlepšila, spíš naopak, potvrzuje i preventistka městské policie Michale Hejčová: „K horšímu se určitě změnil stav paneláků a asi i ten veřejný pořádek. Možná za to může i to, že autority už nemají takové slovo. Ať už to jsou rodiče, škola nebo sociálka.“

Lidé, kteří tady žijí od počátku a rodiny, které nechtějí vychovávat dětí v prostředí rizikového sídliště, odcházejí. Za posledních pět let jich byly desítky.

„Jsou to i rodiny, které tady bydlí dlouho, třeba i romské. Vychovávají tady děti a už i pro ty rodiny je problém tady ty děti nechávat chodit po venku. Znám rodinu, která raději dala děti na internát, než aby je nechala v tom složitém pubertálním období tady,“ dodává Hejčová.

Velkým problémem jsou v Janově také drogy. Situace se ani v tomto případě rozhodně nezlepšuje. „Jsou zasažené celé rodiny – největší problém je, že se to stává normou,“ dodává Hejčová.

Bez změny legislativy nevidí úředníci šanci na změnu

Na sídlišti letos radnice nechala zbourat první vybydlený panelový dům. Další demolice jsou v plánu. Podle úředníků ale nedojde ke zlepšení situace, dokud vláda nezmění legislativu, která ve stávající podobě nemotivuje chudé posílat děti do školy nebo si vyhledávat práci.

„Situace je, co se týká legislativy, stále stejná, neměnná. Nezaznamenali jsme žádný přínos ani posun a změny, které bychom uvítali, se nestaly,“ říká vedoucí odboru sociálních věcí a školství na radnici v Litvínově Veronika Knoblochová.

Město zakázalo v některých ulicích vyplácet doplatky na bydlení. Podle Knoblochové to ale vliv na migraci obyvatel nemá: „Jsou tam vytipované domy a ulice, které jsou v bezdoplatkové zóně, ale je to opět opatření, které nám nic nepřineslo – nedostavil se žádný efekt.“

V Chanově je situace o něco lepší

Sídliště Chanov v Mostě je menší, než litvínovský Janov a má tu výhodu, že všechny byty patří městu. Neřeší tam proto problém s pronajímáním bytů, zneužíváním sociálních dávek na bydlení a s dohledáváním majitelům bytů. I tady jsou problémem hlavně drogy a to, že většina lidí, kteří na sídlišti bydlí, je nezaměstnaných.

Ředitel obecně prospěšné společnosti Dům romské kultury Martin Nebesař hodnotí uplynulých 5 let takto: „Určitě tady ubyly nějaké paneláky, určitě je tady větší pořádek, hodně lidí získalo práci. To jsou asi ty největší změny. Z hlediska legislativy se ale vůbec nic nezměnilo.“

Daniel Horváth žije v Chanově od malička, podle něj teď sídliště zažívá lepší časy: „Někteří ti horší šli pryč. Nejsou tady tolik krádeže. Možná, kdyby bylo víc práce pro lidi tady.“

Úřednice sociálního odboru magistrátu v Mostě Monika Levá pracuje s lidmi v Chanově už 15 let. Podle ní je hlavní změnou za poslední léta úbytek bytů, spojený s demolicemi čtyř vybydlených panelových domů.

„Zásadní změnou je úbytek bytového fondu. I když to není atraktivní, tak ty byty tam jsou potřeba. Aktuálně bychom tam obsadili ihned dalších 10 bytů, kdybychom je měli k dispozici,“ vysvětluje Levá.

Lidé v Chanově se nemění, jde z většiny o stále stejnou komunitu starousedlíků. To usnadňuje práci sociálním pracovníkům.

„Řekla bych, že nájemci lépe komunikují, mají zájem o ty sociální služby, takže bych řekla, že ta spolupráce je tam lepší a navazuje se lépe než třeba před těmi 5 lety,“ dodává Levá.

Z hlediska legislativy se moc nezměnilo ani podle ní. Výjimkou je možnost získávat nájem rovnou ze sociálních dávek.

„Jako pronajímateli bytů nám hodně pomohl institut přímých úhrad. Během těch 5 let jsme si s úřadem práce nastavili přímé úhrady jak doplatku na bydlení z hmotné nouze, tak příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory,“ vysvětluje Levá.

Úředníci i poskytovatelé sociálních služeb a hlavně lidé, kteří v sociálně vyloučených lokalitách na Mostecku žijí, nezaznamenali za posledních pět výrazné změny k lepšímu, situace je podle nich spíš horší, nebo stejná.

autor: Jan Beneš
Spustit audio

Související