Dříve kachny odlétaly do teplých krajin, dnes zůstávají. Řeky už v zimě nezamrzají

19. září 2015

Svět zvířat

Věřili byste tomu, že ještě před sto lety byl kos černý považován za plachého lesního opeřence, který se na podzim stěhuje na jih Evropy? V současnosti se zdržuje především ve městech a vesnicích, kde má dostatek potravy zejména u krmítek nebo popelnic. Nic ho tedy nenutí stěhovat se za potravou na teplejší místa.

Kromě kosů černých jde také o kachny, které zůstávají. Dříve kachny odlétaly do teplejších krajin, protože zde všechno zamrzalo. „Kvůli lidem a různým tepelným znečištěním řek, kdy se z měst vypouští teplejší voda, řeky už tolik nezamrzají,“ vysvětluje liberecký ornitolog Martin Pudil. „Kachny tedy využívají vlivu člověka a zůstávají.“

Otazníkem zůstává, nakolik se na stěhovavém ptactvu v budoucnu podepíší stále se opakující mírné zimy.

Ptáci, kteří se na zimu stěhují za sluncem, se musejí na dlouhou cestu do teplých krajin posílit. Pokud si lámete hlavu nad tím, kdo že vám každý rok na podzim tak dokonale očeše keř aronie na zahradě, odpověď je jasná - tažní ptáci.

Bohaté zkušenosti má i Martin Pudil. Z letitého keře jeřábu černého, známého i pod názvem aronie, který má doma na zahradě, se mu doposud nepodařilo sklidit ani kuličku. „Dělají to hlavně kosi a kvíčaly, ale tyto sladké plody mají rády také pěnice a červenky, a tam už jde o klasický výkrm před odletem,“ dodává ornitolog Martin Pudil.

Poslechněte si celé povídání ze záznamu. Pohodový poslech vám přejí Iveta Kalátová a Český rozhlas Sever!

autor: Iveta Kalátová