Drahoslav Lím – opomíjený vědec světového formátu, držitel 150 patentů a rodák z Jimlína
V obci Jimlín na Lounsku se v roce 1925 narodil neprávem opomíjený vědec světového formátu Drahoslav Lím. Slavný Oto Wichterle by možná bez něj nevynalezl kontaktní čočky.
Oba muži se potkali koncem 40. let na chemicko-technologické fakultě ČVUT. Lím se stal později Wichterleho asistentem a dostal za úkol vyrobit vyhovující hmotu na oční protézu. Za rok se to podařilo.
Když musel jednou odejít předčasně z laboratoře a nedokončil práci, směs přes noc zpolymerovala v měkkou průhlednou hmotu. Náhoda tak pomohla vzniku hydrogelu, který si nechali s Wichterlem v roce 1955 patentovat.
Najednou byl na světě nápad na vznik měkkých kontaktních čoček. Z Límovy hmoty je o pár let později Wichterle vyrobil. Sláva připadla jemu a o Límovi skoro nikdo nevěděl.
V roce 1970 odjel Lím s rodinou do USA. Přednášel na Stanfordově univerzitě a vyvinul zde tvrdší oční čočky s velkou propustností.
Do vlasti se vrátil o čtyři roky později. V nových poměrech však nemohl dlouhé roky vědecky pracovat.
Podruhé, už nadobro, odletěl do USA v roce 1980. Stal se profesorem v oboru biomateriálů a bioinženýrství na univerzitě v kalifornském San Diegu.
Drahoslav Lím je také považován za otce inzulinové pumpy se zásobníky na automatické dávkování. Jeho hydrogely nesrážejícími krev byly potaženy umělé ledviny i první umělé srdce na světě, voperované člověku v roce 1982.
Držitel 150 patentů zemřel v roce 2003 v San Diegu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.