Dobrý den, volá vám tlumočnice pro neslyšící, zní Tichou linkou

„Dobrý den, já jsme tlumočnice znakového jazyka pro neslyšící a budu vám tlumočit rozhovor s neslyšícím pánem,“ může se do sluchátka ozvat úředníkovi nebo třeba sestřičce v ordinaci.

Vyřídit si něco na úřadu nebo se přeobjednat u lékaře. To jsou pro většinu lidí zcela běžné a jednoduché záležitosti. Pro lidi s postižením sluchu se ale může často jednat o velmi nesnadné úkoly. Díky moderním technologiím se komunikace mezi světem slyšících a neslyšících stává stále snadnější. Komunikační překážky boří aplikace Tichá linka.

K využívání aplikace zdarma, jakožto sociální služby, je nutné, aby se klient registroval. Jedinou výjimkou je nouzové volání.

Zatímco dříve byli lidé se sluchovým postižením závislí na psaní SMS, e-mailů nebo spojení přes sociální sítě, webová aplikace Tichá linka pomáhá komunikační bariéry rušit. Jak komunikace přes aplikaci funguje, popisuje vedoucí Tiché linky z obecné prospěšné společnosti Tichý svět Klára Sobotíková:

„Neslyšící se spojí přes videohovor s tím tlumočníkem. Poté, co tam klient při tvorbě požadavku zadá telefonní číslo, tak ten tlumočník na to číslo zavolá třetí straně simultánně a tlumočí to, co ten neslyšící znakuje na to video.“

Klienti, kteří znakovou řeč neovládají, můžou v aplikaci využít možnosti přepisu. Princip služby zůstává stejný.

Kodárna

Aplikaci Tichá linka vyvinula firma Kodárna a pro provoz využívá cloudovou technologii SoftLayer společnosti IBM. Aplikace může být spuštěna z jakéhokoli chytrého zařízení a po klientovi nevyžaduje nainstalování speciálního softwaru.

Petr Leština, vedoucí cloudové jednotky společnosti v České republice, vysvětluje, že jejich cloud poskytuje službu nonstop 7 dní v týdnu, a to téměř odkudkoli ve světě.

Technologická nenáročnost a možnost dalšího vývoje jsou důvody, proč si společnost Tichý svět pro službu simultánního tlumočení nezvolila například komunikační program Skype nebo jemu podobné.

Pozitivní ohlasy na novou aplikaci získává Tichý svět nejen od samotných klientů, ale také od institucí, kterým komunikaci s klienty zprostředkovává.

V současnosti je Tichá linka využívána především samotnými klienty se sluchovým handicapem. Tichý svět ale plánuje rozhraní aplikace rozšířit.

Tichá linka, která nyní funguje přes webový prohlížeč, se navíc dočká i nativní mobilní aplikace.

__________________________________________________________________________

Právě komunikace je tím, co je pro sluchově postižené v každodenním světě asi tou největší překážkou, je to tak? Proto i rozhovor s Terezou Šťastnou ve studiu uvádíme v přepisu.

Je tedy komunikace největší překážkou pro neslyšící?

Nemůžu samozřejmě mluvit za lidi se sluchovým handicapem, ale řekla bych, že ano. Denně potřebujete vyřizovat různé věci, ať už se jedná o nákupy nebo právě domluvu s úřady. Zdravý člověk je samozřejmě zvyklý si buď někam dojít a osobně se domluvit nebo vzít telefon a vyřídit to za pár minut, což pro neslyšící či nedoslýchavé může být opravdovým problémem, a právě tady moderní technologie nesmírně pomáhají.

U Tiché linky, o které jsi natáčela, zaznělo, že tam tlumočník slouží právě jako zprostředkovatel hovoru. Jak je to ale na místech, kde není možné telefonovat? Napadá mě třeba taková přednáška ve škole nebo prohlídka v muzeu. Pomáhají i tam technologie s tím, aby se k neslyšícímu dostaly veškeré informace?

Ano, v takovém případě můžou neslyšící využít například možnost simultánního přepisu pomocí aplikace eScribeDroid. Jak už název napovídá, jedná se o aplikaci pro systém Android, kterou vyvinula firma Transkript online ve spolupráci s Českou unií neslyšících. V aplikaci se spojíte s profesionálním přepisovatelem buď online, nebo pokud je špatné internetové spojení, tak vytočením čísla.

Takže třeba i naše vysílání může díky této aplikaci sice ne přímo slyšet, ale vlastně číst člověk se sluchovým postižením?

Ano a Martin Novák z České unie neslyšících mi prozradil, že si díky přepisu si náš pořad „poslechne“. Aplikace eScribeDroid má také integrovaný automatický přepis, i když u něj se ukazuje, že technologie stále nejsou dokonalé.

Automatický přepis by přitom neslyšícím mohl opět v mnohém pomoci, protože dobrých a rychlých přepisovatelů je stále málo. Jen pro zajímavost, přepisovatel by měl zvládnout 400 až 500 úhozů za minutu…

Což už je opravdu velmi rychlé psaní. Terezo, bavili jsme se o technologiích nebo aplikacích, které pomáhají neslyšícím, aby se dorozuměli se světem slyšícím. Jak je to ale z opačného pohledu? Jsou nějaké technologie, které naopak pomáhají slyšícím se lépe dorozumět s jejich přáteli, rodinou a dalšími, kdo přišli o sluch?

Určitě a takovým dobrým příkladem, a opět s českými kořeny, je aplikace Znakujte s námi. Ta může pomoct například rodičům, kterým se narodí dítě se sluchovým postižením. Až 97 % dětí s tímto handicapem se totiž rodí slyšícím rodičům, kteří pak často nevědí, co si počít. V aplikaci Znakujte s námi jsou videa se znakovým jazykem, která znakování zachycují v pohybu, proto jsou lepší učební pomůckou, než například tištěné materiály.

Neslyšícím pomáhá on-line tlumočnice|foto: Václav Holič

Vyžaduje tato aplikace nějaké speciální, například systémové požadavky?

Stejně jako eScribeDroid je určena pro operační systém Android, ale v plánu je rozšíření i na další platformy. Aplikace je zdarma a jejím velkým plusem je, že při sledování videí nemusíte být připojeni k internetu, protože videa jsou stažena přímo v knihovně aplikace. Učit se tak můžete prakticky kdykoli a kdekoli.

Možná si ani neuvědomujeme, kolik zvukových signálů za den přijímáme a že mnoho z nich je pro nás opravdu rozhodujících. Co nějaká aplikace, která mne upozorní třeba na to, že někdo klepe?

I taková existuje, jmenuje se Tap Tap a uživatele upozorní na nejrůznější zvuky, třeba na zmíněné zaklepání. Jakmile aplikace zvuk detekuje, tak se díky ní telefon rozvibruje a rozbliká a upozorní tak svého neslyšícího uživatele. Těch aplikací je ale mnoho a určitě budou další přibývat.

Ve studiu byla Tereza Šťastná, která odpovídala na otázky Michaela Rozsypala. Tento článek je rovněž přepisem jejich rozhovoru, který si lze poslechnout v audioarchivu Českého rozhlasu Plus.