Dobrodružství s rodokmenem a návštěva močálů na jihovýchodě USA. Bude z nich jednou uhlí?

Detail oddacího listu z roku 1873
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Detail oddacího listu z roku 1873
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

01:06 - Objevy a události
04:36 - Dobrodružství s rodokmenem
17:31 - Historie vědy: Ze Zeměplochy na Zeměkouli a nazpátek
21:44 - Soutěž o Knihu měsíce
23:03 - Močály a uhlí, 3. část: Výlet do třetihor

V úvodním přehledu zajímavostí se mimo jiné dozvíte, jak jsou užitečné mikorhizní houby choulostivé na stabilní klima – narozdíl od hub patogenních. Vrátíme se k jarními nálezu zlatých spirál z doby bronzové nedaleko Náchoda a uslyšíte o úspěchu japonských vědců, kteří objevili dosud neznámé obrazce na peruánské planině Nazca. Povíme si, co všechno dokázala sonda Hayabusa 2 u planetky Ryugu a kdy se vrátí zpátky a zmíníme se také o projektu nového rentgenového teleskopu, do něhož zásadním způsobem zasáhly hned tři české firmy.

Dobrodružství s rodokmenem

Rodinná bible se záznamy o narozených dětech

Už jste se někdy pokoušeli sestavit si rodokmen? Zjistit, kdo byli vaši předci, kde žili, čím se živili, kolik měli dětí, jak zemřeli? Nejsnazší je samozřejmě objednat si rodokmen u nějaké firmy nebo profesionálního genealoga. Tento způsob vás však připraví o dost peněz, a pak také o vzrušení, zábavu a někdy třeba i dojetí, které může takové vytváření vlastního rodokmenu přinést. Leckdy se z něj dokonce může vyklubat váš celoživotní koníček.

Díky internetu a postupné digitalizaci matrik a řady dalších archivních fondů ani nemusíte kvůli rodokmenu obcházet archivy. Vše nebo alespoň většinu můžete vybádat z pohodlí domova. Jak na to, o tom jsme si povídali s historičkou a archivářkou Věrou Hladíkovou z Archivu města Ústí nad Labem. Čím začít? Kde hledat digitalizované i dosud nezpracované matriky a dokumenty? Jaké druhy matrik existují a jak se na jejich studium připravit – a proč je důležitým předělem pro vytváření rodokmenů rok 1794?

Americký výlet do třetihor

Jeden z močálů na jihovýchodě USA

Před 17–20 miliony lety, v třetihorním období miocénu, panovalo na Mostecku a obecně ve velké části dnešního Podkrušnohoří teplé a vlhké podnebí s častými srážkami. Vhodné geologické podmínky navíc napomohly trvalému zamokření krajiny. V ní rostly vlhkomilné rostliny, především jehličnany – bahenní cypřiše tisovce a patisovce; opadavé stromy, které vytvářely obrovské množství organické hmoty. Ta se po statisíce let ukládala pod nimi a dala tak vzniknout více než 200 metrů silné vrstvě rašeliny. Poté, co tuto vrstvu později překryly stovky metrů jílových a pískových nánosů, začala se rašelina zvolna měnit v uhelnou hmotu, dnešní hnědé uhlí. Na Mostecku ho najdete ve vrstvách, které mají mocnost kolem třiceti metrů. Zbytky třetihorní flóry, ale také fauny, se do dnešních dnů dochovaly především v těsném nadloží uhelné sloje v podobě četných fosilií. Právě tyto nálezy umožňují vědcům rekonstruovat podobu třetihorní krajiny v dnešním Podkrušnohoří.

Mají s čím srovnávat. Podobný typ krajiny nacházíme třeba na pomezí jižní Číny a severního Vietnamu, kde se mezi rýžovými poli dodnes setkáte s patisovci v kombinaci s podobnými živočichy, kteří žili v miocénu u nás. Pro našince je však mnohem přístupnější bažinatá oblast jihovýchodní části Spojených států – například floridské močály Everglades i další trvale zamokřená místa, kde i v současnosti tisovce rostou a pod nimi se vytvářejí vrstvy rašeliny. Bude z ní jednou uhlí? Geolog akciové společnosti Severočeské doly Karel Mach severoamerické močály nedávno navštívil – a protože zná dobře i to, co zbylo z podkrušnohorských močálů, může dobře srovnávat.