Dobře ukrytý hrad

Při jaké příležitosti k výzkumu na zámku v Děčíně došlo? To nám prozradil archeolog Petr Lissek z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě, který výzkumy na děčínském zámku vedl.

Petr Lissek: Archeologický výzkum probíhá v souvislosti se stavebními pracemi, které v současné době probíhají na jižním křídle děčínského zámku v rámci poslední etapy rekonstrukce tohoto památkového objektu. Historie zámku, které předchází středověký hrad, je do určité míry známá, to znamená, že když jsme začali odkrývat v prostoru takzvaného Horního hradu, čekali jsme, že narazíme na pozůstatky příčného křídla a hranolové věže.

Co bylo známo o podobě hradu předtím, než jste se podívali pod zem?

Petr Lissek: Obrazové prameny nás uvádějí do reality 18. století. Již z první poloviny 18. století je první olejomalba, která velmi věrně zachycuje podobu děčínského zámku v době barokní; ovšem ta malba v sobě zahrnuje evidentně i podobu hradního areálu v době renesance a svým způsobem v některých prvcích můžeme hovořit i o gotické architektuře. Co se týče hmotných pramenů, tam je to naše poznání skromnější, protože archeologická činnost na této památce nebyla vyvíjena ve velkém rozsahu ani intenzivně. Co se písemných pramenů týče, jsme vybaveni pro to nejstarší období středověku pouze zprávami, které sice potvrzují existenci hradu už od 13. století, ale jsou velmi skoupé na vysvětlení podoby a struktury jeho architektury.

Co všechno se tedy před vámi objevilo, když jste odkryli vrstvu navážky z doby baroka?

Petr Lissek: Když se na nádvoří děčínského zámku odkrylo mohutné, až dva metry mocné souvrství navážek a destrukcí ze zaniklých budov, objevily se před námi pozůstatky historických zdiv a dlažby nádvoří Horního hradu, které jsme začali odkrývat pečlivěji, až jsme se dostali, přeneseno v čase, do konce 18. století, do období, kdy děčínský zámek prošel radikální přestavbou, jejímž výsledkem je jeho dnešní pozdně klasicistní podoba.

Archeologické výzkumy na děčínském zámku - v popředí základy zbořené věže|foto: Frederik Velinský

Pozůstatky historických zdiv, odkryté na nádvoří v prostorách tzv. Horního hradu v Děčíně, byly pozoruhodným způsobem dochované. Barokní stavitelé je totiž při přestavbě zámku ubourali jen na nezbytně nutnou výšku; terén pak do dnešní úrovně dorovnali stavební sutí.

Petr Lissek: Jedním z odkrytých prvků je hradební zeď, která oddělovala areál Horního hradu od ostatních částí a k té hradbě byla přistavěna mohutná hranolová věž s točitým schodištěm, jejíž základ se nám podařilo odkrýt. Současně byla odkryta úroveň nádvoří tak, jak fungovalo ještě v období baroka, v 18. století. Domníváme se však, že ta velmi pěkná, líbivá dlažba z čedičových valounů a pískovcových kamenů vymezovala úroveň nádvoří i v období renesance. V podstatě jsme odkryli tu hradební zeď, potom schodišťovou hranolovou věž a přiléhající zdivo, které sloužilo po rozšíření stavební fáze hradu jako příčné křídlo Horního hradu. Archeologický výzkum je limitován stavebními zásahy. Když to řeknu obrazně, my jsme se zastavili v 18. století, ovšem zdivo, které jsme odkryli, se dochovalo až do výše jednoho a půl metru od tehdejšího nádvoří. V tom zdivu se samozřejmě nepromítá pouze barokní doba, ale i doby starší. Ve většině případů se jedná o renesanční zdiva, ovšem v případě té hradby můžeme směle hovořit o období gotickém, to jest o období, kdy zde stála hradní architektura původně královského hradu, později hradu, který držely různé šlechtické rody. Nesmím zapomenout hlavně na pány z Vartenberka, kteří drželi děčínský hrad dlouhé období. K jednotlivým zdivům a prvkům, které se v nich ukrývají, bych řekl asi následující: Bylo velmi obvyklé, že se při přestavbách druhotně používal kámen z rozebraných budov na budovy nové. Ani děčínský zámek a hrad nejsou výjimkou. V odkrytých zdivech se velmi často promítají pozůstatky gotické palácové architektury v podobě zlomků klenebních žeber nebo ostění dveří a oken.

Archeologické výzkumy na děčínském zámku - původní dlažba hradního nádvoří z čedičových valounů a pískovcových kamenů|foto: Frederik Velinský

Podstatně mladší byly určitě nálezy, které pocházely z vlastního zásypu. Co všechno bylo tam nalezeno?

Petr Lissek: V zásypech, které zvedly úroveň nádvoří o dva metry, bylo nalezeno velké množství nálezů. Jsou to jednak už zmiňované stavební prvky, jako gotická klenební žebra, různé ostění oken, střešní krytina z historických budov areálu děčínského hradu, ale také samozřejmě drobné movité nálezy, jako jsou nálezy skel a keramiky. Já bych rád zmínil poměrně unikátní soubor keramických nálezů, který byl nalezen pod točitým schodištěm v hranolové věži. Jedná se o pestrý soubor barokní keramiky, sklad kameniny a kuchyňského odpadu v podobě kostí. Jedná se o odpad, který se nahromadil pod schodištěm v době barokní a díky tomuto souboru si můžeme udělat představu o době, kdy děčínský zámek a děčínské panství vlastnil rod Thun-Hohensteinů; můžeme si udělat představu o tom, jak bohatá šlechta v období baroka stolovala, v jakých nádobách se připravovaly pokrmy a v jakých nádobách, keramických nebo kameninových, se stolovalo.

Díky letošním výzkumům na děčínském zámku získávají archeologové a také historici mnohem konkrétnější představu o středověké podobě této památky na skále nad soutokem Labe a Ploučnice. Zajímavé je ovšem i to, co se ve středověku rozkládalo přímo pod hradem, na místě dnešního parku. I o tom hovoří archeolog Petr Lissek.

I na Mariánskou louku se už archeologové v minulosti podívali. Co zajímavého tam našli?

Výzkumy na děčínském zámku, o kterých jsme hovořili s archeologem Petrem Lisskem z mosteckého Ústavu archeologické památkové péče, jsou prozatím u konce. Historické zdi jsou znovu pod zemí, kde je jim nejlépe a nic je neohrožuje - zakryté geotextilií, zasypané a pod vrstvou jílu, aby přilehlé sklepy jižního zámeckého křídla neohrožovala prosakující vlhkost. To byl ostatně hlavní důvod, proč k odkryvu na tzv. Horním hradu došlo. Rekonstrukce jižního křídla pokračuje a tak se archeologové na zámek v budoucnu nepochybně vrátí - zatím ale nevědí kdy. Co je jisté, je pouze termín a místo konání výstavy, na které si veřejnost bude moci prohlédnout nálezy z letošního léta. Leden a únor 2010 - kde jinde než v prostorách děčínského zámku.

Vysíláno v Planetáriu č. 36/2009, 5. - 12. září 2009.
Přepis: NEWTON Media, a.s. Redakčně upraveno.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (12:41).