Dlouhodobá sociální izolace člověku vůbec neprospívá, varuje odbornice
O tom, co všechno dělá s člověkem sociální izolace, si povídáme s Alenou Töglovou ze Sociální služby Chomutov.
Ať už je člověk extrovertní, nebo introvertní povahy, je jeho přirozeností se družit, nebo se stranit ostatních. Musí se ale vždy cítit a být svobodný ve svém rozhodování. Od loňského roku nám různé restrikce zakazovaly sdružování se s přáteli, kulturní akce a zábavu, a tak není žádným velkým překvapením, že se začínáme cítit osamoceni a vyloučeni ze společnosti.
Sociální izolace ale může být dobrovolná nebo nucená. „Dobrovolná je ve chvíli, kdy se sám izoluji od lidí. Třeba proto, že se chci nějakým způsobem dostat sám k sobě, chci si udělat nějakou sebereflexi, nebo chci něco vytvořit. Je to kreativní směr, kdy tvořím. Ať už sám v sobě nebo navenek,“ říká odbornice Alena Tölgová ze Sociální služby Chomutov.
Nucená izolace se podepisuje na lidském zdraví
Nucená izolace může vzniknout z mnoha příčin. Jednou z nich byla právě pandemie koronaviru, která postihla celý svět. Další může být třeba ztráta zaměstnání, kdy zůstanete ze dne na den doma, nebo odchod do důchodu. V takových chvílích si člověk může začít připadat zbytečný.
S covidovou situací se setkalo mnoho z nás. Nejčastěji v podobě home office, kdy si ze začátku mnozí mysleli, jaká to nebude paráda, pracovat takřka z postele, v pyžamu.
„Dostáváme se ale do stavu, kdy ztrácíme jakoukoliv komunikaci se svým okolím, která je přirozená – chybí nám přímá komunikace,“ upozorňuje Alena Tölgová.
Může jít třebas jen o společné porady, každodenní setkávání v kanceláři, obchodě nebo na ulici, nebo pouze to, že nám někdo pochválí kus oblečení, nebo náš celkový vzhled – o to všechno jsme za poslední rok a půl mnohdy přišli.
„Lidé, kteří zůstali na home office a zůstali i osamělí v bytě, pociťovali mnohdy i pocity strachu, že nikdo je nekontaktuje, kdyby se jim něco stalo,“ říká odbornice.
Pokud je sociální izolace dlouhodobého charakteru, dochází u lidí často nejen ke ztrátě schopnosti udržování nebo navazování kontaktů, ale také ke zhoršování zdravotního stavu člověka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.