Divoká rýže je semenem vodní traviny. Hodí se k zelenině i do salátů
Divoká rýže vás může zaujmout neobvyklou chutí. Bývá často součástí vegetariánských směsí. Při kuchtění Při vaření je vhodné ji kombinovat s ostatními druhy rýže.
Divoká nebo také indiánská rýže je ve skutečnosti semenem vodní traviny ovsuchy bahenní. Pro indiány bývala v minulosti důležitou potravinou – sklízeli ji z kánoí v mělkých vodách podél břehů jezer a řek.
Cíleně se tato rýže pěstuje na zaplavovaných polích. Je velmi výživná, z vitaminů obsahuje především vitamin B, ale má v sobě také minerály, bílkoviny a vlákninu. Zrna jsou delší, tmavá.
Divoká rýže podporuje trávení a správné fungování imunitního systému. Je tužší než běžná rýže a proto ji musíme důkladně kousat.
Často se připravuje v kombinaci s jinými druhy rýží. Nejprve je potřeba ji přebrat a zbavit případných nečistot. Potom ji v sítu důkladně propláchneme studenou vodou.
Po propláchnutí ji nasypeme do hrnce a doplníme vodou. Na jeden díl indiánské rýže použijeme přibližně čtyři díly vody. Osolíme. Indiánskou rýži vaříme při mírném varu přibližně 45 až 50 minut – dokud není měkká.
Dobu vaření můžete zhruba o polovinu zkrátit, pokud indiánskou rýži předem namočíte, a to alespoň na čtyři hodiny, nejlépe však na celou noc.
Správně uvařená rýže by měla začínat pukat, ale přitom být stále pevná. Snadno se převaří.
Divoká rýže s neobvyklou výraznou chutí bývá součástí polévkových vegetariánských směsí. Také je vhodné ji podávat k zelenině, do rizot nebo do salátů.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
