Dílo prominentního nacistického sochaře se přestěhovalo od ústecké knihovny do atria muzea

Stěhování sochy od ústecké knihovny do muzea

Sousoší dvou žen původně u Wolfrumovy vily sloužilo jako součást kašny.

Nad střechou ústecké knihovny se v pátek dopoledne zavěšené na jeřábu vznášelo skoro dvoutunové sousoší. Šlo o dílo duchcovského rodáka Hermanna Zettlitzera. Jeho dvě sochy měl v soukromé sbírce také Adolf Hitler. Ústecké sousoší bylo nutné kvůli rekonstrukci terasy přestěhovat do atria muzea.

Poslechněte si, jak stěhování probíhalo:

Málokdo ví, že sousoší bylo původně součástí kašny. „Ta stála v parku Wolfrumovy vily,“ popisuje ředitel ústeckého Muzea Václav Houfek.

Vrchol kariéry Hermanna Zettlitzera byl ve 40. letech, měl ateliér v Berlíně a podle historika Martina Krska patřil do čtveřice nejslavnějších sochařů Německé říše.

„Samozřejmě dostával různé prestižní zakázky, které nacistická říše zadávala. A pak měl tu smůlu, že si jeho sochy oblíbil Adolf Hitler,“ seznamuje s životem autora historik Krsek, „Hitler si koupil do své sbírky například sochu veslaře, jednu sochu ještě dostal darem.“

Tyto okolnosti sochaře po válce značně poznamenaly. „Se svou kariérou de facto skončil, živil se vyřezáváním ozdobných rámečků na kukačky,“ vysvětluje Martin Krsek.

Po vyšetřování získal v padesátých letech Zettlitzer osvědčení, že s nacistickým režimem přímo nespolupracoval. Netvořil jen ideologická díla.

„Ve veřejném prostoru v severních Čechách najdeme na druhou stranu Zettlitzerovu bustu T.G. Masaryka, bustu Bedřicha Smetany a za války pod dojmem vyhlazení Lidic vytvořil expresivní sochu, ženský akt, do kterého vložil svůj šok z tohoto činu,“ dodává historik Martin Krsek.

Přestěhované sousoší
Spustit audio

Související