Děčínský hoteliér pěstuje bylinky i zeleninu do své restaurace přímo na střeše hotelu
Na balkoně panelového domu nebo na střeše se dá pěstovat jak zelenina, tak květiny. Takovou malou zahradu na střeše najdete třeba na jednom z děčínských hotelů na Masarykově náměstí. Jeho majitel tam pěstuje i čerstvé bylinky do hotelové kuchyně.
„Začalo to kvůli kuchyni, navíc úplně jednoduše ‒ bobkovým listem a libečkem,“ vzpomíná hoteliér Radek Flachs na začátky svého střešního pěstování a pokračuje: „Teď tu mám všechno možné, od rozmarýnu a majoránky přes tymián a papričky po saturejku… A to byl krůček k tomu abych šel do léčivek.
Zahrádka Radka Flachse opravdu pohltila, a přestože má střešní plocha jeho hotelu jen zhruba 27 metrů čtverečných, plánuje její rozšíření.
Kromě bylin jsou tu k vidění keříky rajčat, obalené trsy plodů, nebo jedny z nejpálivějších papriček na světě. „Morugy scorpion ‒ ze 40 se mi jich povedlo 5,“ dodává Flachs.
Bylinky ze zahrady se uplatní i jinde než v hotelové kuchyni. „Třeba levandule, té se tu dobře daří. Ta zahání hmyz na hotelu. Nastříhám, rozvěsím… Navíc moc příjemně voní,“ vysvětluje hrdý pěstitel.
Na balkónech a střechách se dá pěstovat i zelenina a ovoce
Střešní zahrada má podle hoteliéra i jednu velkou výhodu ‒ nevylezou sem slimáci. Kromě toho ale má i řadu úskalí ‒ vyžaduje totiž zvýšenou péči. To potvrzuje i ředitel zemědělské školy v Děčíně Libverdě Libor Kunte. „Vyžaduje větší péči a dnes také i lepší technologii. Ideální jsou samozavlažovací truhlíky, které mají i nějakou izolační vrstvu a dovolují těm rostlinám lepší fungování.“
Podle Kunteho totiž může teplota během pár hodin v květináči, kam se opírá slunce, vystoupat až k 50 stupňům. Proto je velmi důležité nezapomínat na pravidelnou zálivku. Kdo má možnost zalévat dešťovou vodou, ten má velikou výhodu.
Pro pěstování v balkonových podmínkách jsou nejvhodnější například rajčata, papriky nebo okurky.“ Dobře se pěstují také jahody, některé zakrslé ovocné druhy ovoce ‒ jako nektarinky nebo broskve.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
