Debutová próza Kataríny Kucbelové Čepiec poukazuje na problematiku soužití romské komunity s majoritou

11. říjen 2022

Kniha slovenské spisovatelky Čepiec získala řadu ocenění. V roce 2021 se dočkala i českého překladu. Příběh městské intelektuálky, která se vydává do kraje pod Nízkými Tatrami, aby se naučila vyšívat čepec, je překvapivou reflexí nejen o slovenské současnosti. Jednou z důležitých rovin novely jsou i otázky letitého soužití místní romské komunity s majoritní společností.

Co bylo pro hlavní představitelku vaší prozaické prvotiny Čepiec důležitější - čepec jako artefakt a součást folklorního oděvu, nebo lokalita, ve které se příběh odehrává?

Obálka knihy Čepiec

„Mým cílem bylo zachytit historický kontext tohoto regionu a Slovenska v porovnání se současností, která je komplikovaná v tom, že tento region je typický napětí v soužití romské menšiny s majoritou.”

„Čepiec je zároveň vodítkem k tomu, že pohled na historii je skrze ženskou optiku hrdinky, která nežila život podle svých představ. Což se ženám v její generaci, které se narodily do podobných okrajových regionů, stávalo běžně. Dodnes je tam velká míra chudoby.”

Myslíte si, že nastal v tomto soužití nějaký posun?

„Pokud bych měla k něčemu směřovat, tak k tomu, aby většinová společnost postupně měnila svůj pohled a vnímání romské menšiny. Posuzujeme ji jako jednotnou skupinu lidí, kteří mají stejný životní styl. Přitom skutečnost je úplně jiná. Jen v této romské osadě žijí jednotlivý obyvatelé různými způsoby, což je naprosto přirozené. I v majoritní společnosti vedle sebe žijí lidé s různými životními styly, mají odlišné sociální zázemí. Majorita romskou komunitu nevnímá tak jako sama sebe - tedy jako komunitu lidí, která zahrnuje různé sociální skupiny.”

Co vám osobně přinesla výuka, proces výroby a nakonec samotný čepec?

České vydání knihy Kataríny Kucbelové

„Od první chvíle, kdy jsem za ní přišla, vnímala jsem, že jde o materiál na knihu. Velmi jsem uvítala, že celý rozhovor je protkaný dlouhými chvílemi mlčení a vlastními úvahami. V tom zároveň vyplynuly paralely z mojí rodiny. Proces byl velmi podnětný právě v tom, jakým způsobem jsme komunikovaly - nešlo o běžný rozhovor, spíše o mluvení do ticha, a to naprosto přirozeně.”

Kniha Čepiec už byla přeložena do několika světových jazyků. Co podle vás zahraniční vydavatele a čtenáře zaujalo na této zdánlivě lokální problematice zaujalo?

„Základní rámec knihy tvoří folklor. Ve skutečnosti ale jde o historii z pohledu žen a o nesvobodě, kterou předešlých generací ženy zažívaly. To určitě zaujalo a s tím se podle zpětné vazby, které se mi dostalo, řada lidí ztotožnila - čtenáři v Polsku, v Maďarsku, v Česku, i v zemích západní Evropy, kde se poměry začaly měnit k lepšímu o trochu dříve. Každý si v rámci své rodiny najde příběhy, které jsou ve své základní podstatě podobné s tím, o čem píši v knize Čepiec.”

autor: Elena Kotová
Spustit audio

Související