Data o HIV pozitivních v Česku nemusí být kompletní. Řada lidí jde na anonymní testy v Německu

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Injekce, injekční stříkačka, test krve (ilustrační foto)

Na počátku letošního roku evidovala Národní referenční laboratoř 286 zachycených případů infekce HIV na území České republiky. Drtivá většina nakažených jsou homosexuálové. Data ale nemusí být kompletní. Někteří lidé se totiž nechávají testovat na HIV v sousedním Německu. Nejčastěji v Bavorsku a Sasku. Pokud je výsledek jejich testu pozitivní, česká strana se to nedozví. To může být podle odborníků zabývajících se prevencí AIDS rizikové pro jejich okolí.

„To testování je pod čísly, je to anonymní, takže stačí kamkoliv do Německa do nějaké neziskové organizace nebo centra. Ty testy jsou tam víc otevřené už jen v tom, že se dělají kompletně na víc věcí, než v Česku. Jsou tam k tomu víc otevření, než tady,“ říká 35 letý muž, který je HIV pozitivní.

Od svých 18 let se živí homosexuální prostitucí. Český rozhlas zná jeho skutečné jméno, pro účely reportáže mu ale říkejme Mirek. Žije v Ústeckém kraji a podle něj jezdí kvůli testům HIV do Německa stále více lidí.

Jeho slova potvrzuje i ředitel K- centra v Mostě Lubomír Šlapka: „Jsou to desítky lidí, kteří, většinou z důvodů ukrytí své anonymity, nechtějí být testováni a nechtějí být zařazení do systému v České republice. Jen z toho, co víme z Mostecka a z Ústeckého kraje, tak se jedná o více než 10 osob, které konkrétně známe.“

Není možné zjistit, kolik Čechů si nechá udělat testy na HIV v Německu

Kvůli tomu, že je testování na HIV v Německu anonymní, není možné zjistit, kolik Čechů tam ročně testy absolvuje. Vzorky se z celého Německa posílají do Institutu Roberta Kocha v Berlíně. Registr nakažených, který by mohli sdílet jednotlivé státy, proto neexistuje.

„V současné době není ani povinnost ani žádný registr, který by toto umožňoval. Je tu ochrana osobních údajů, takže se nedá předpokládat, že by vznikl nějaký mezinárodní registr, kde by se dalo zjistit, jestli ta osoba je či není HIV pozitivní,“ doplňuje ředitel Krajské hygienické stanice v Ústí nad Labem Josef Trmal.

Rizika plynoucí z toho, že testovaní nejsou zařazeni v českém systému prevence a léčby HIV, popisuje ředitel K-centra v Mostě, Lubomír Šlapka: „Obáváme se, že tím, že ten člověk je testován někde jinde, není v systému v ČR žádným způsobem ošetřen, tak to může svádět k rizikovému chování. Ve chvíli, kdy je někdo testován jinde, může mít pocit, že je neviditelný, anonymní, a že si může dělat na tom území, kde neví, že je HIV pozitivní, co chce.“

Podle saského ministerstva pro sociální věci je v Sasku celkem 13 zdravotnických zařízení, kde je možné se nechat zdarma testovat na HIV. Neexistují ale data o Češích, kteří se tam nechali otestovat a jsou HIV pozitivní.