Čtyři lidé strávili v rámci experimentu 10 dní pod vodou. Jejich chování přitom zkoumal tým specialistů
Jako sardinky v plechovce si mohli připadat dva muži a dvě ženy při izolačním experimentu v lomu ve Slovětickém mlýně na jihu Čech u Třeboně. Pod hladinou vody strávili loni 10 dní v kesonu, kdy plnili různé předem dané úkoly.
Zažili všudypřítomné vlhko, málo světla, málo prostoru i téměř havarijní situaci. Výsledky tohoto pokusu poslouží českým vědcům z různých oborů v týmu Kosmow i k dalšímu zkoumání toho, co s lidmi může udělat daleký let do vesmíru.
„V tu chvíli jsme nevěděli, co se děje, protože nám bylo nahlášeno, že přijde kosmická bouře. Najednou se vyplo nejen světlo, které jsme měli náhradní, ale i vzduch. Věděl jsem, že pokud nám přísun vzduchu do hodiny neobnoví, budeme muset zahájit nouzový výstup,“ vzpomíná velitel posádky David Vondrášek na okamžik v šestimetrovém válci o průměru zhruba dvou metrů v době, kdy se nad lomem přehnaly silné bouřky spojené s tornádem na jižní Moravě.
Příští experiment pod vodou by měl trvat 21 dní. O určitých vylepšeních bez zásahu do konstrukce kesonu ale už teď přemýšlí potápěč Michal Doktor. „Už teď se zabýváme například změnou barvy, protože i to je důležitý psychologický aspekt, nebo potřebou více to prostředí jako celek vysušit,“ vysvětluje.
Připravuje se projekt Aquaspace 21. Zájem o něj projevil i astronaut Svoboda
Tým Kosmow analyzuje všechna data o vlivu pobytu pod vodou na fyzický i psychický stav posádky, jejich vztahy. 21denní izolační experiment by měl podle vedoucí týmu Kateřiny Bernardové začít v létě 2025 – bude potřeba získat na něj grant.
„Bude jiná posádka, protože tak se to v izolačních experimentech dělá. O experiment už projevil zájem i český astronaut Aleš Svoboda. Je to neuvěřitelný člověk a do experimentu chce jít na 100 procent. V jaké podobě a pozici, to ještě nevíme,“ shrnuje Bernardová.
Projekt Aquaspace 21, pojmenovaný podle počtu dnů izolace, by byl svým výzkumným rozsahem srovnatelný s podobným experimentem v bývalé dolní štole v roce 1988, který uskutečnil otec Kateřiny Bernardové, Jaroslav Sýkora.
Český vědecký tým se také připravuje na výzkum ročního izolačního pobytu v moskevském simulátoru, který má napodobit cestu na Mars.
Související
-
Čeští vědci, simulace dlouhodobých kosmických misí a povídání o tom, proč někdy lidé jedí jiné lidi
Naši vědci a projekt SIRIUS, 2. část: Pilíře výzkumu (4:22) – Historie: Založení osady Vánoce (18:34) – Knihovnička: Vesmírníček (23:36) – Kanibalové, 1. část (27:49)
-
Není popel jako popel – a jak se podílejí naši vědci na projektu simulovaných kosmických letů SIRIUS
České Švýcarsko: Není popel jako popel, a co se v něm skrývá (4:31) – Procházka prosincovou oblohou (20:30) – Naši vědci a projekt SIRIUS, 1. část: Simulátor (25:30)
-
S přípravami letu na Mars pomáhají i čeští vědci, včetně odborníků z ústecké univerzity
Dvanáctičlenný tým českých odborníků je zapojený do mezinárodních příprav letu na Mars. Zkoumají, co můžou kosmonauti při dlouhém letu prožívat.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Přes 300 milimetrů v Jeseníkách. Meteorologové varují před extrémně vydatnými dešti a povodněmi
-
Firma chce po Chrášťanech peníze za stopku pro kasino. Žádá téměř milion korun
-
CNN: Trump v debatě pronesl 30 nepravdivých výroků. Harrisová měla jen jediný a několik zavádějících
-
Podplácení a legalizace výnosů z trestné činnosti. V kauze Dozimetr obžaloval státní zástupce 2 firmy