Čtyři jsou nejvíc: Najponk v Rozhovoru měsíce

1. únor 2019

Pianista Najponk byl hostem Rozhovoru měsíce naposledy v roce 2016. Tehdy jsme si představili mimo jiné společný projekt s Janem Kořínkem Groovekeepers, studiové triové CD Final Touch of Jazz a také jedno koncertní album určené pro japonský trh. Zatímco s japonským vydavatelem Najponk dál intenzivně spolupracuje, z Groovekeepers odešel. A především má nové studiové CD v triu, tentokrát s bubeníkem Jiřím Slavíčkem a se švédským basistou Hansem Backenrothem.

S Hansem Backenrothem se Najponk poprvé osobně setkal před třemi lety v Praze v klubu U Malého Glena. Sám na švédském kolegovi obdivuje jeho „fantastický timing“ a swingování. „A také umí všechny písničky, je to úplně super. Velmi rychle jsem si rozmyslel, že by bylo zajímavé udělat takový projekt. Přizval jsem ho do Prahy, pozval jsem k tomu Jiřího Slavíčka a k tomu ještě do pár skladeb Barneyho Kantora na kytaru,“ líčí vznik aktuálního projektu.

Album What’s Next obsahuje především léty prověřené skladby. Začíná ovšem pianistovou autorskou kompozicí Some Groove for the King, věnovanou velvyslanci ČR v Jihoafrické republice Michalu Královi. Na otázku, zda je pro něj v něčem jiné hrát vlastní a převzaté skladby, Najponk odpovídá: „V zásadě ne. Když hrajeme regulérně v triu, máme pár věcí ode mne, ale ty stylově moc nevbočují z repertoáru, jsou svou formou lehce podobné standardům.“

Najponk přibližuje vydávání desek v Japonsku:

I když ke známým melodiím Najponk přistupuje s pokorou, nebojí se je občas radikálně proměnit. Na novém albu je to případ skladby You’ve Changed. Vysvětluje: „Všichni ji hrají jako baladu a ona to balada v originálu skutečně je. I já jsem ji tak kdysi hrál, ale pak jsem léta přemýšlel, jak s tou písní naložit. Když jsme se s Hansem a s Jirkou domlouvali na této desce, přišel jsem na rychlou, jakoby latinskou verzi, která perfektně funguje. Na desce se povedla, ale dnes to už zní na koncertech zase o mnoho tříd lépe.“

Zajímavého a překvapivého zpracování se na novém Najponkově albu dočkala také píseň Butterfly, původně jednoduchý popový hit francouzského zpěváka Danyela Gerarda. Najponk ji nakonec na album zařadil ve dvou verzích a obě spojil s konkrétním věnováním: verzi v triu nahrál pro přítelkyni Moniku, variantu pro sólový klavír věnoval synovi Benjaminovi.

Jiří Slavíček, Hans Backenroth a Najponk (Jan Knop)

V další části rozhovoru se s Najponkem vracíme ke skupině GroovekeepersJanem Kořínkem. Pianista, který své angažmá v tomto projektu ukončil, vysvětluje: „Všechno to bylo v dobrém, ta kapela byla super, ale pro mě se to dostalo do nějakého bodu, kdy už to mohlo mít sestupnou tendenci. To kreativní muzikant nerad zažívá, a tak je lepší dát sám sobě padáka.“

Čtěte takéJak to slyší Najponk? Otestovali jsme známého swingaře

V roce 2014 nahrál Najponk sólové album A Child Is Born. V závěru rozhovoru zmiňuje, že sólových vystoupení má málo a že by jej i bavilo, kdyby takových příležitostí bylo víc: „Tu a tam je příjemné si zahrát na dobré piano třeba v nějakém hotelu. Tam si zkoušíte věci, jako byste si cvičil doma na piano. Jen vás tam možná někdo poslouchá, někdo si u toho dá kafe, ale hrajete si spíš pro sebe a je to příjemná změna, pokud to není každý den.“

V pořadu si můžete vychutnat i Najponkovu sólovou hru – uslyšíte komorní verzi písně Butterfly. Kromě toho jsme z alba vybrali dvě skladby nahrané v triu – autorskou Some Groove for the King a standard Good Morning Heartache. Rozhovor vede Milan Tesař (Radio Proglas).

autor: Milan Tesař
Spustit audio

Související