Čokoláda, čaj a káva aneb Ze zámoří do Čech

Když italský dobrodruh Girolamo Benzoni při svém pobytu v Nikaragui někdy po polovině 16. století nesehnal víno a vodu pít nechtěl, musel vzít zavděk kakaem. Moc mu ale nechutnalo – hodí se prý spíš pro prasata než pro lidi. Další Ital, Pietro della Valle, se na začátku 17. století podivoval, jak mohou Turci pít tak horký nápoj, jako je káva; možná si s ní sám spálil ret. O více než půlstoletí později pozoroval německý lékař Engelbert Kaemfer zcela fascinován složitý japonský čajový obřad – a mnohé si o něm zapsal.

Ze zámoří do Čech. Čokoláda, čaj a káva v raném novověku|foto:Nakladatelství Academia

To jsou ale jen příklady – s čokoládou, kávou i čajem se Evropané setkali už dříve. Jen většinou nevíme, kdy to bylo poprvé. Všechny tři zmíněné kofeinové nápoje byly v raném novověku, v čase zámořských objevů a „porcování světa“, pro Evropany exotickými kuriozitami. Po pár staletích komplikovaného názorového i chuťového vývoje je však přijali za své. O historii čokolády, čaje i kávy a jejich vítězném tažení do šálků evropských, ale i našich domácích konzumentů vypráví nová kniha historika lékařství a odborníka na dějiny výživy Karla Černého „Ze zámoří do Čech“, kterou letos vydalo nakladatelství Academia.

Kakaovníky, kávovníky i čajovníky nejprve navštívíte v jejich původní vlasti, tam kde rostou, abyste se dozvěděli, jaké bylo jejich místo v kultuře obyvatel oněch vzdálených krajů. Přečtete si nejstarší zprávy evropských cestovatelů o „velké kofeinové trojce“, dozvíte se, jak se tyto nápoje dostaly do Evropy a jak se tady šířily; a to až do poloviny 18. století. Dotknete se přitom dějin výživy, dozvíte se mnoho zajímavého z historie kuchařských knih, kaváren a čajoven, medicíny, náboženství nebo geografických objevů, které obecně představují zásadní rámec vyprávění. Není to tedy jen o čaji, kávě nebo kakau.

Čerstvá kávová zrna|foto:Martina Pouchlá,Český rozhlas

Text je plný pozoruhodných detailů. Znáte třeba nejstarší historii cukru? Slyšeli jste první český popis banánu? Nebo – co si o čaji zapsal Jan Amos Komenský? A víte, že nejstarší kávové zrnko u nás leželo od přelomu 16. a 17. století v klenebních zásypech pod podlahou Vladislavského sálu na Pražském hradě? Našel se tam i nejstarší evropský burák.

Autorův přístup se vyznačuje neobyčejnou pečlivostí, která jde až k primárním cizojazyčným a mnohdy obtížně dostupným pramenům – třeba jen proto, aby se zjistilo, že v nich žádná zmínka o kávě, čokoládě nebo čaji vlastně není, i když tam být měla… Také díky tomu Karel Černý ve své knize „Ze zámoří do Čech“ úspěšně vyvrací i mnohé po léta tradované mýty – a nepokrytě se tím baví. Přidejte se – a nebudete litovat!

Karel Černý: Ze zámoří do Čech : Čokoláda, čaj a káva v raném novověku. Praha: Academia, 2020. ISBN 978-80-200-3149-5.