Co všechno můžeme nalézt v letokruzích stromů? Nastiňuje botanik Václav Větvička
Věděli jste, že hustota a frekvence letokruhů stromů se nápadně shodují se sluneční činností? Právě na základě takového zjištění vznikl obor dendrochronologie, tedy sledování času zachyceného ve struktuře letokruhů. A tímto vědním oborem se mimo jiné zabývá i Václav Větvička, bývalý ředitel Botanické zahrady a dnes zámecký zahradník za Štiřína.
„Vývoj počasí, sluneční aktivita… to se všechno promítá do letokruhů,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorkou Patricií Strouhalovou.
A když po jarních srážkách přijde období sucha a od srpna se rytmus obnoví, tak mohou vzniknout falešné letokruhy – i rostliny mají spouštěcí mechanismus, což vede k indukci kvetení. „Není divu, že pak na Střeleckém ostrově pravidelně rozkvétal kaštan, jírovec a řada dalších rostlin,“ vysvětluje.
Ale pojďme se podívat do třetihor – tehdy byla vegetace zalidněním výrazně zatlačená k jihu a ledacos uteklo za kopečky a nemělo šanci se vrátit. Až například na duby, které se k nám v teplejším období vrátily. „Podobným způsobem se ráz vegetace měnil, všechno už tady bylo, klimatické změny,“ upozorňuje.
A kolik máme v Česku druhů stromů? Na tuto otázku odpovídá jednou z definic druhu – druh je to, co autor za druh považuje. „Říci přesný počet je na pováženou,“ nastiňuje s tím, že se například předpokládalo, že máme tři druhy dubu, pak se vědci zjistili, že existuje dalších sedm, které můžeme považovat za součást naší flóry.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
