Co je to mediální gramotnost a proč je v dnešním světě tak důležitá?

Mediální gramotnost je kompetence k tomu, jak přistupujeme k fungování médiím. Každý den na nás cílí desítky reklam, a to i v případě, kdy se jen procházíme po ulici. O důležitosti mediální gramotnosti jsme se bavili s pořadatelem Mediatáboru – mediálního tábora pro děti, Martinem Duškem.

Nejsou to ale jen reklamy, které na nás cílí. Také to jsou rozhlasové stanice, které posloucháme, titulky v novinách, které čteme, na sociálních sítích na nás vyskakují další informace. A my se ocitáme v tzv. informačním smogu.

Je důležité se v tomto prostředí vyznat, abychom věděli, jaké informace jsou pravdivé a které jsou nepravdivé. Samozřejmě, že se může říkat: „Poslouchejte Český rozhlas, dívejte se na Českou televizi, to je pravdivé.“ Nemůžeme to ale omezovat pouze na veřejnoprávní média. I soukromá média mluví pravdu – je ale důležité poznat ty správné od těch nesprávných.

Nejdůležitější je používat vlastní rozum a vlastní názor. Po přečtení článku bych si měl vyhodnotit, jestli se mnou redakce, nebo autor, nějakým způsobem nemanipuluje.

Jak poznat, jestli je zpráva na internetu pravdivá a autor s námi nemanipuluje?

  • Stránka by měla nějak vypadat: například náš rozhlasový server vypadá rozhlas.cz, kdyby ale vypadal například: nejlepsizpravizceskaasvěta.cz , tak nás to může upozornit na to, že to nemusí být úplně tak v pořádku.
  • Další věc je, že internet je často anonymní. Když tedy čteme článek, musíme se podívat, jestli je uvedený autor.
  • Poslední věc je zdrojování. Když bude v článku napsáno: uvedl kamarád blízké maminky, tak ten zdroj je vzdálený a nedá se dohledat. Když se uvede, jméno a město, nebo že je informace od oficiálního zdroje policie ČR, tak je to určitě věrohodnější a dohledatelné. Když není zdroj, tak jak můžeme ověřit, je informace pravdivá?

Konkrétní příklad manipulování

V dnešní době je hodně známý pojem „fake news“ – jde o falešné zprávy, které vychází v různých alternativních webech. Jedním z typů „fakenews“ je takzvaný „hoax“.

Tyto zprávy se snadno šíří, v současnosti převážně e-maily.

Určitě někdy někomu přišel e-mail, v němž bylo: „Stalo se to a to, pokud nepřepošleš tuto zprávu, stane se to a to.“ To je základ manipulování. Tvůrce se nějakým způsobem snaží ovlivnit nebo citově zasáhnout.

Citace, která se šířila po e-mailu a sociálních sítích: „Pomeranče z Libie jsou postříkané HIV krví. Celní správa v Chorvatsku to zjistila!!!!!! Posílej to dál, hlavně kdo má malé děti!!!!!“

Typická věc. Není jediný uvedený zdroj, není odkaz na pravdivou informaci. Tato zpráva nás má zastrašit, vyvolat paniku a nedůvěru. Navíc, když se e-maily přeposílají, tak se můžou dostat do nesprávných rukou. Můžou být zneužity osobní údaje, e-maily a nebo zaspamování reklamními nabídkami.

Více se dozvíte v přiloženém audiozáznamu rozhovoru.

autoři: Eva Bucharová , Kateřina Klabzubová
Spustit audio