„Chata“ na ostrově: jak se žije našim vědcům v Antarktidě - a jak by se nám asi žilo na Marsu?
Jak se bádá v Antarktidě aneb Život na české polární stanici Johanna Gregora Mendela (4:46) – Procházka červencovou oblohou (24:58) – Budou z nás jednou Marťané? (29:36)
V úvodním přehledu zajímavostí se zmíníme o návratu vzácných bronzových plastik, uloupených kdysi britskými vojáky v africkém Beninském království, do Nigérie, představíme vám pravěkou venuši z polského Kolobřehu, dozvíte se, jak vypadaly římské náramkové peněženky, uslyšíte o nálezu fragmentů římských nástěnných maleb v londýnské čtvrti Southwark a budeme se také věnovat kosmické misi Axiom 4, díky níž se na Mezinárodní vesmírnou stanici podívali první kosmonauti z Indie, Polska a Maďarska.
Jak se žije vědcům na české polární stanici
První prázdninové Planetárium nabízí trochu ledového osvěžení. Navštívíme spolu českou polární stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě. Povíme si něco o vědeckých výzkumech, které na stanici probíhají, ale především se budeme věnovat tomu, jak taková expedice na ledový kontinent vypadá. Česká republika má svou stanici v Antarktidě už skoro dvě desítky let. Kdo a kdy ji založil, kdo ji provozuje a co všechno se na ostrově Jamese Rosse dá zkoumat? Vypráví nám o tom dvě výzkumnice, které v minulosti na stanici pobývaly – geomorfoložky Lucia Kaplan Pastíriková z brněnské Masarykovy univerzity a Jana Smolíková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Polární stanice Johanna Gregora Mendela je obydlená vždy jen několik měsíců v roce v období antarktického léta. Kdy se obvykle antarktické expedice konají a jak dlouho trvají? Na ostrov Jamese Rosse pochopitelně nevede žádná pravidelná lodní, tím méně letecká linka. Kromě české polární stanice se tam už jiná nenachází. Jak se tam tedy účastníci expedic dostávají? Jak to na stanici vypadá a jak se tam polárním badatelům žije? A jak vypadá jejich pracovní den?
Budou z nás jednou Marťané?
Řídká atmosféra, nízký tlak, velká zima, smrtící záření, voda jen v podobě ledu, všudypřítomný ulpívající prach a jedovaté sloučeniny. Mars není místem, kde byste jako lidé chtěli ztroskotat nebo dokonce žít. Přesto se v posledních letech hodně mluví o pilotovaných výpravách k rudé planetě. Někteří odvážlivci si dokonce myslí, že by bylo vhodné, ne-li dokonce nutné, Mars osídlit. Vybudovat tam stálé základny a jednou třeba i města. S jakými úskalími se lidé na povrchu Marsu budou muset především vypořádat? Ať už to budou dočasní návštěvníci nebo osídlenci bez možnosti návratu…
O nebezpečích a obtížích, které na rudé planetě číhají na budoucí kosmonauty nebo dokonce kolonisty, hovoří biolog Tomáš Petrásek z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky a Národního ústavu duševního zdraví. A co když se na Marsu přece jen setkáme s nějakými tamními organismy? Není to sice moc pravděpodobné, ale vyloučit se to nedá. Jaké to může mít následky – pro nás, ale třeba i pro ně?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
