Český tramping slaví stovku. Ve 20. letech byl částečně i sexuální revolucí

Datem, které bývá považováno za oficiální vznik trampingu v českých zemích v souvislosti se založením první trampské osady Ztracená naděje, je rok 1918. Slovo tramp, v původním významu tulák, použil ve vztahu k tomuto hnutí poprvé o tři roky později v jedné stati Eduard Štorch. „Existují vzpomínky lidí, kteří říkají, že trampovali už za první světové války, ježdění do přírody ve formě kempování znala česká společnost už před válkou, nicméně samotný název tramping se uchytil až během 20. let,“ dodávají autoři publikace Český tramping v časech formování a rozmachu.

Pětici Janů (Randák, Mareš, Krško, Pohunek a Špringl – poslední tři byli hosty ve studiu) z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty UK ovšem v aktuální i chystané publikaci, která bude pokrývat časovou osu od roku 1918 až do roku 1989, nezajímá tramping jako takový, ale jeho interakce s většinovou společností. Tedy to, jak se tramping navzájem ovlivňoval například s politikou či skautingem.

Spoluautoři knihy Český tramping v časech formování a rozmachu|foto: Barbora Linková

„Skautské hnutí v počátcích trampingu stálo proti němu, vidělo v něm svou konkurenci. Prostřednictvím letáků ve svém tisku se skauti snažili proti trampingu vyhraňovat,“ vysvětlují autoři. „Na druhou stranu trampové zase skauty zesměšňovali ve smyslu, že jsou to vojáčkové, kteří si hrají na disciplínu a nevychutnávají si krásu kamarádství a skutečného táboření.“ Tramping byl totiž mimo jiné reakcí na organizovanost skautství a mládežnických organizací obecně, ať už to byly sportovní kluby, nebo woodcrafterské oddíly.