Český rozhlas představil sociologický průzkum Rozděleni svobodou. Česká společnost se dělí na šest společenských tříd

17. září 2019

Český rozhlas ve spolupráci se sociology Paulínou Tabery ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR, Danielem Prokopem z PAQ Research a FSV UK a Martinem Buchtíkem, ředitelem STEM, představil výsledky unikátního sociologického průzkumu, který zkoumal strukturu české společnosti třicet let od sametové revoluce. Výsledkem je rozdělení české populace do šesti společenských tříd.

„Řekli jsme si v Českém rozhlase, že se pokusíme dát 30. výročí návratu svobody nějaký obsah. Užitečný, inspirativní, Václav Havel by řekl smysluplný obsah. Poměrně rychle jsme dospěli k sousloví „rozdělená společnost“. A zjistili, že jsou to slova velmi často používaná, ale jejich význam je nekonkrétní, nepřesný, vágní,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Právě otázka, zdali je česká společnost rozdělená a jak konkrétně, byla základem sociologického průzkumu, který představil Český rozhlas. V rámci průzkumu zazněly také otázky, zda jsme skutečně rozděleni na hrstku elit a „běžný lid“ nebo jak velká a silná je ona mytická střední třída, k níž se často odvoláváme, aniž bychom vyjasnili, co jí myslíme.

Příjem, majetek a společenské vazby jsou klíčové

Odborníci se pro popis struktury české společnosti po 30 letech inspirovali slavným britským výzkumem Great British Class Survey. Stejně jako její autoři vycházeli z přístupu francouzského sociologa Pierre Bourdieua, který před půlstoletím ukázal, že kromě příjmu a majetku je pro postavení ve společnosti klíčové i to, jaké mají lidé kontakty a vazby ve společnosti. Právě tyto sociální vazby mohou totiž pomáhat čelit krizím a získat lépe placenou práci či různé další výhody. A podobně je to s kapitálem kulturním. Česká studie navíc zohlednila jako důležitý typ kapitálu i kompetence důležité v globálním světě: znalost jazyků a schopnost pracovat s digitálními technologiemi (lidský kapitál).

Z průzkumu, který realizovaly agentury Median a STEM/MARK, vyplynulo, že se v české společnosti formuje šest tříd, které se výrazně liší složením svých zdrojů a svojí pozicí ve společnosti. Jedná se o dva typy vyšší střední třídy, kdy první Zajištěná střední třída je zajištěná svými příjmy a majetkem. Druhá, Nastupující kosmopolitní třída, má menší majetek, ale má větší potenciál do budoucna, protože může posilovat díky silným sociálním kontaktům, kulturnímu kapitálu a jazykovým a digitálním dovednostem. Dohromady tyto dvě prosperující třídy tvoří zhruba třetinu společnosti.

Dále existují tři typy nižší střední třídy, které tvoří polovinu české populace. Jde o Tradiční pracující třídu, která má solidní příjem a majetek, ale omezené kontakty, kulturní kapitál, nové kompetence, a Ohroženou třídu, která je na tom přesně naopak: sociálně a kulturně patří spíše ke středním vrstvám, ale ekonomicky velmi strádá. A nakonec je zde specifická Třída lokálních vazeb, která těží z kombinace vlastněné nemovitosti a kontaktů ve svém okolí, které jí mohou pomáhat.

Každý šestý Čech ve věku 18 až 79 let pak spadá do nejnižší třídy, která byla v rámci průzkumu pojmenována jako Strádající třída, protože postrádá vlastně všechny typy kapitálů – příjem, majetek, sociální kontakty i nové typy kompetencí a lidský kapitál.

Český rozhlas se problematice Rozděleni svobodou bude věnovat ve vysílání

„Samotný průzkum by pro vysílání nestačil. Proto jsem rád, že se nám podařilo najít šestici lidí, kteří nám vyprávěli svůj příběh, díky kterému posluchači jistě pochopí rozdíly mezi jednotlivými třídami. I to, co nás všechno spojuje. Věříme, že to posluchače inspiruje, aby si také na serveru iROZHLAS.cz vyplnili několik otázek a zjistili tak, do jaké třídy patří,“ řekl šéfredaktor stanice Český rozhlas Radiožurnál Ondřej Suchan.

Čtěte také

Stanice Českého rozhlasu se výsledkům průzkumu Rozděleni svobodou budu ve svém vysílání věnovat až do 30. výročí sametové revoluce. „Průzkum ukázal také na několik vážných problémů české společnosti, jako jsou dostupnost bydlení, kvalita vzdělávání nebo postavení ohrožené třídy v případě, že by se přestalo dařit ekonomice. Jejich řešení chce Český rozhlas hledat v diskusích s experty z akademických pracovišť i politických stran, na 4. listopadu pak zveme lídry všech stran zastoupených ve sněmovně ke shrnující debatě v Českém rozhlase,“ doplnil šéfredaktor stanice Českého rozhlasu Plus Petr Šabata.

Již včera spustilo Radio Wave sérii s názvem Po sametu, kterou tvoří deset příběhů, které ovlivnily dobu, ve které žijeme.

Spustit audio