Centrální banka definitivně odebrala největší české kampeličce povolení k činnosti
Na českém trhu skončila další kampelička – Metropolitní spořitelní družstvo. Česká národní banka mu odebrala licenci už v říjnu, dnes rozhodnutí nabylo právní moci. Společnost tak nemůže na trhu podnikat jako družstevní záložna. Kampelička postup centrální banky kritizuje, podala trestní oznámení na neznámého pachatele.
Centrální banka našla v podnikání Metropolitního spořitelního družstva závažné nedostatky, které prý poškozovaly zájmy vkladatelů a navíc ohrožovaly bezpečnost a stabilitu kampeličky.
Záložně také vyčetla nedostatečnou obezřetnost při poskytování některých úvěrů. Družstvo podle České národní banky poskytovalo úvěry ve výši desítek i stovek miliónů korun k financování nekonkrétních, neověřených i nereálných podnikatelských záměrů.
Záložna nemůže bez licence vyplácet vklady ani poskytovat úvěry. Klienti Metropolitního spořitelního družstva jsou proto pobouřeni. Už dříve demonstrovali před centrální bankou.
„Postihlo mě to tak, že jsem potřeboval peníze na opravu domu a chalupy, a nejsem schopen zaplatit faktury, protože si peníze nemůžu vybrat. Měl jsem tam asi 150 tisíc korun,“ řekl tehdy jeden z protestujících.
Česká národní banka klientům záložny doporučuje, aby počkali na jmenování likvidátora. „Očekáváme jmenování likvidátora během čtvrtečního odpoledne. Od toho se budou odvíjet další kroky. Likvidátor má jediný úkol, udělat všechny nutné kroky k tomu, aby podnikání této družstevní záložny zlikvidoval,“ uvedl mluvčí ČNB Marek Petruš.
Kampelička měla kolem 15 tisíc členů, vkladatelé by o peníze přijít neměli. Záložny jsou stejně jako banky pojištěny u Fondu pojištění vkladů. Podle Dalibora Chvátala ze serveru Měšec.cz se ale pro klienty zatím nic nemění.
„Ještě se čeká v této chvíli na to, jestli kampelička bude solventní. V případě insolvence, pokud Česká národní banka shledá, že není schopna vyplatit pohledávky vůči klientům, tak teprve potom dává podnět Fondu pojištění vkladů a nastává plnění z fondu pojištění do výše 100 tisíc euro. Ovšem doba mezi plněním a signálem může trvat, třeba i jak byla v případě Unibonu, i půl roku a víc,“ upozornil.
Fond pojištění vkladů poskytuje náhrady za pohledávky z vkladů bank, stavebních spořitelen a družstevních záložen se sídlem v České republice ve výši 100 procent vkladu. Maximálně ale vyplácí 100 tisíc euro, tedy více než 2,5 milionu korun na jednoho klienta v jedné bance. Aktuálně je u něj pojištěno 13 družstevních záložen.
Vyšší výnos i vyšší riziko
Metropolitní spořitelní družstvo není jedinou záložnou, která musela ukončit činnost. V roce 2010 ztratily licenci Úvěrní družstvo PDW Praha a Vojenská záložna. Loni přišlo o povolení k podnikání úvěrové a spořitelní družstvo Unibon.
Oproti klasickým bankám nabízí družstevní záložny průměrně vyšší výnos na vkladech. Například průměrný úrok na klientských vkladech u družstevních záložen loni podle centrální banky přesáhl sedm procent, u bank byl zhruba pět procent. Právě proto jsou kampeličky po spotřebitele zajímavé.
Česká národní banka ale dlouhodobě upozorňuje, že jsou také rizikové. „Protože nabízí vyšší výnos, tak obecně platí, že vyšší výnos většinou znamená, že také nesete vyšší riziko. Oni proto, aby mohli platit vyšší výnosy z vkladů, tak se musí rizikověji chovat v úvěrování,“ potvrdil Petruš.
Zástupci Metropolitního spořitelního družstva se Českému rozhlasu k rozhodnutí centrální banky zatím nevyjádřili. Na webu záložny je pouze prohlášení představenstva firmy. Všechny její pobočky jsou uzavřeny.