Čekání na Měsíc

Řečeno meteorologickou terminologií - střídavě oblačno až zataženo, místy trvalou oblačností. Posuďte sami... Americké plány a jejich konkrétní naplňování probereme spolu s Antonínem Vítkem, odborníkem na kosmonautiku z Akademie věd České republiky.

Nejprve si pojďme říci, co všechno už bylo ze strany NASA pro návrat člověka na Měsíc učiněno.

Antonín Vítek: Technicky nebylo pro vlastní let na Měsíc uděláno téměř nic. Šlo pouze o předběžné studie. Pracuje se pouze na vývoji nosné rakety Ares 1 a na vývoji kosmické lodi Orion. Oba dva tyto výrobky mají sloužit pouze pro dopravu lidí na nízkou oběžnou dráhu kolem Země. Orion by sice měl v budoucnosti létat až na oběžnou dráhu kolem Měsíce jako mateřská loď, podobně jako velitelský a servisní modul lodi Apollo, ale na to bude potřebovat silnější nosnou raketu, se kterou se počítá pod názvem Ares 5. Ale na té nebylo uděláno ani "ň". Ta je pouze v ideových návrzích. Tento rok až do konce srpna pracovala takzvaná Augustinova komise, nazvaná podle jejího předsedy, která měla pro vedení NASA zhodnotit různé alternativy dalšího pokračování pilotovaných letů v USA. Ukázalo se to, co většina lidí už víceméně čekala - že totiž přes veškeré sliby nové administrativy nedostává kosmický výzkum, a tedy zejména NASA, dostatek finančních prostředků. To se však táhne už z minulosti, protože ani Bushova administrativa, která přišla před těmi více než pět lety s ideou návratu člověka na Měsíc a výhledově i letu na Mars, nedávala na kosmické programy tolik finančních prostředků, aby bylo možné jednotlivé technické projekty rozumným tempem rozvíjet. Původně se počítalo s tím, že raketoplány odejdou do výslužby koncem fiskálního roku 2010; to znamená, že poslední let se musí uskutečnit do 30. září. Dneska to vypadá v důsledku různých technických problémů, že se možná poslední jeden nebo dva starty raketoplánu potřebné k dobudování Mezinárodní vesmírné stanice přesunou až na začátek fiskálního roku 2011. Dobře informovaní optimisté, čili jinými slovy pesimisté, říkají, že když se to stihne do poloviny roku 2011, tak budeme rádi. Počítalo se původně s tím, že nová kosmická loď Orion, která by měla do jisté míry nahradit raketoplány, poletí poprvé s lidmi na palubě v roce 2013. Na začátku letošního roku už bylo zcela jasné, že tento první pilotovaný let se uskuteční nejdříve někdy kolem poloviny roku 2015. Jak ale zjistila Augustinova komise, mnohem reálnější je skluz prvního pilotovaného letu kosmické lodi Orion až na rok 2017. Souvisí to s tím, že Obamova administrativa počítá s průměrným snižováním ročního rozpočtu NASA v řádu přibližně tří miliard dolarů. Pokud by se tyto peníze v rozpočtu NASA neškrtly, tak by se dal s odřenýma ušima, jak se říká, stihnout začátek roku 2016, protože už dosavadní nedofinancování způsobilo značné skluzy v realizaci těch jednotlivých technických prací na vývoji Orionu.

Nejen, že jsou z finančních důvodů ve velkém skluzu práce na kosmické lodi Orion. Problémy museli řešit i konstruktéři nosné rakety Ares 1. Nedávno sice proběhly úspěšné statické zkoušky jejího prvního stupně, technici se však potýkali s velkým nedostatkem, který jim radost z vykonané práce zřejmě poněkud kazí. O co jde?

Antonín Vítek: Příliš velké vibrace způsobené pulsováním tlaku uvnitř spalovací komory v průběhu hoření tuhé pohonné látky, která je uvnitř toho motoru. Je to víceméně normální jev, u raket této velikosti běžný. Vzhledem k tomu, že první stupně Aresu 1 jsou vlastně jen mírně zvětšené vznětové motory používané při startech raketoplánu, mohli si toho být projektanti velice dobře vědomi od samého počátku. Američtí astronauti si totiž stěžují, že v průběhu prvních dvou minut, kdy hoří tyto dva motory společně s hlavními motory raketoplánu, nejsou prakticky schopni přečíst na obrazovkových displejích ani řádku. Americký astronaut Barratt říkal, že let v ruském Sojuzu na klasické nosné raketě je, co se týče vibrací, podstatně hladší a příjemnější než první dvě minuty letu v raketoplánu. Tohle samozřejmě vedlo k tomu, že bylo nutno vymyslet nějaké technické řešení. Hmotnost toho prvního stupně Aresu 1 přidáním technických prostředků podstatně vzrostla; také v průběhu navrhování kosmické lodi Orion došlo k růstu hmotnosti její konstrukce. A tak se už dnes počítá s tím, že Ares 1 s Orionem vynese na oběžnou dráhu kolem Země jenom čtyři lidi místo původně plánovaných šesti. To znamená, že by byly problémy s jeho nasazením jako obslužné lodi pro výměnu posádek na Mezinárodní vesmírné stanici.

Pokud by v té době ovšem ještě existovala... Mezinárodní vesmírná stanice ISS se sice stále ještě staví a hotová by měla být až s posledními lety raketoplánů, tedy v letech 2010 - 2011. Podle původních plánů však měla jít ISS do důchodu v roce 2015 a o rok později už měla shořet v zemské atmosféře... Americká vláda a s ní i NASA s tímto plánem stále víceméně počítají. Bez ohledu na mnohaleté průtahy, které stavbu Mezinárodní kosmické stanice provázejí. Ne každému se to však líbí.

Její budoucnost bude jistě předmětem hodně ostrého vyjednávání, a to i na mezinárodní úrovni. Nejen Spojené státy, ale také Evropa, Rusko nebo Japonsko totiž do budování stanice ISS vložili nemalé finanční prostředky. Hodně bude také záležet na tom, jak se americká administrativa postaví ke zprávě Augustinovy komise v otázce budoucnosti pilotovaných letů k Měsíci, o níž tu od začátku hovoříme...

Říká odborník na kosmonautiku z Akademie věd České republiky Antonín Vítek. Ve hře je budoucnost Mezinárodní kosmické stanice, ve hře je budoucnost pilotovaných letů k Měsíci... Technické prostředky k přistání lidské posádky na jeho povrchu nemá v současnosti žádná z kosmických velmocí; vývoj těchto prostředků vyžaduje schopné odborníky a spoustu peněz. Zdá se, že ani Spojené státy, ani Rusko nebo Čína nemají šanci dostat svými vlastními silami lidi na Měsíc dříve, než někdy mezi lety 2025 až 2030. Evropa, Indie nebo Japonsko ještě později. Pokud o to ovšem budou stát. A co se Marsu týče? To je zatím jenom sen.

Vysíláno v Planetáriu č. 40/2009, 4. - 9. října 2009.
Přepis: NEWTON Media, a.s. Redakčně upraveno.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (15:13).