Bylinná mozaika pod korunami stromů, pařeziny a marné pátrání po sv. Anežce

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Výmladkový les s porostem zvonků v Anglii
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

01:09 - Objevy a události
04:21 - Lesní podrost a klimatická změna, 2. část
19:47 - Procházka srpnovou oblohou
23:27 - Soutěž o Knihu měsíce
25:29 - Ztracený hrob sv. Anežky České (repríza)

V úvodním přehledu zajímavostí vám prozradíme, jak přemnožení hrabošů v letošním roce pomohlo sýčkům, povíme si, že v oblasti jihoamerických mokřadů Pantanal letos hořelo třikrát častěji než loni a uslyšíte o mobilní aplikaci, určené k monitorování skalních sesuvů a řícení v Českosaském Švýcarsku. Dozvíte se, co objevili archeologové při výzkumu pod jednou bývalou školou v Kutné Hoře a řekneme vám něco málo i o čínské průzkumné kosmické misi Tchien-wen, která směřuje k Marsu.

Jak se žije v lesním podrostu, 2. část

Listnatý les, Brezovec, Východní Slovensko. Ilustrační foto.

Šest vědců z Botanického ústavu Akademie věd České republiky se zapojilo do velkého mezinárodního projektu, který se věnoval vlivu klimatických změn na lesní organismy, a především na bylinný podrost, krytý korunami stromů. Výsledkem jejich práce byla studie, publikovaná letos na jaře v časopise Science. Ukázala, že listnaté lesy vytvářejí příznivé přízemní mikroklima, na které nemá globální změna klimatu zásadnější vliv. Různá hustota korun vytváří příznivou mozaiku stanovišť, v lese také méně fouká a vzduch se tam tolik nepromíchá, jako mimo les.

Co by se stalo, kdyby na nějaké konkrétní lokalitě uprostřed lesa došlo v průběhu desetiletí opakovaně k velkému rozvolnění a zase zhoustnutí stromového patra? Byl by jeho bylinný podrost stále chudší co do rostlinných druhů? Klesala by obecně biodiverzita takové lokality? Jak dlouho vznikala pestrá mozaika bylin v podrostu listnatých lesů? A jak funguje tz. pařezinové hospodaření? Ptali jsme geobotanika Martina Kopeckého z Oddělení geografických informačních systémů a dálkového průzkumu Země Botanického ústavu Akademie věd České republiky v Průhonicích.

Ztracený hrob sv. Anežky České

Mistr Theodorik: sv. Anežka

Nedávno jsme si připomínali 30. výročí svatořečení Anežky České, které jen o několik dní předešlo dalším listopadovým událostem roku 1989. Anežka pocházela z rodu Přemyslovců, byla dcerou Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské. V roce 1233 založila poblíž kostela sv. Haštala v Praze špitál, chudobinec a útulek pro pocestné. K péči o nemocné založila špitální bratrstvo, z něhož se časem stal současný řád křižovníků s červenou hvězdou. Založila také klášter Na Františku, nyní zvaný Anežský, první klášter řádu klarisek v Praze. V roce 1234 sama do tohoto řádu vstoupila a stala se jeho abatyší, matkou představenou. Proslula zbožností a péčí o chudé a trpící. Zemřela v roce 1282.

Co se ví o okolnostech Anežčiny smrti a kde byla pohřbena? Jsou o tom vůbec nějaké záznamy? O tom hovoří historik Petr Kubín z Katedry církevních dějin a literární historie Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, odborník na středověkou hagiografii, tedy životy, skutky a kult svatých. S Anežkou bylo spjato často připomínané proroctví, že v českých zemích nastanou pokojné a šťastné časy teprve tehdy, až budou nalezeny její ostatky. Něco málo bylo nalezeno ve Španělsku, pátrání v Čechách je zatím neúspěšné. Potřebujeme však ostatky svaté Anežky České doopravdy najít?

Spustit audio

Odebírat podcast

Související