Budeme muset redefinovat člověka. Memoáry přírodovědkyně Jane Goodall nepřestávají ve světě vidět důvod k naději
Koncem padesátých let dvacátého století se vypravila do Afriky, aby tam studovala primáty. To co zjistila, změnilo lidský pohled na myšlení zvířat i na jejich práva. O životě britské přírodovědkyně Jane Goodall vypráví její memoáry Důvod k naději: Moje cesta životem a také jejich překladatel Martin Kupka.
Když začínala se svými výzkumy, vědci nevěřili, že zvířata mají osobnost, nebo že dokážou používat nástroje. Jane Goodall, která poprvé odjela do Afriky v roce 1957, se díky svým objevům stala světoznámou primátoložkou, ale i aktivistkou zasazující se o divokou přírodu či práva zvířat.
„Když mi bylo asi šestnáct let, měl jsem jet s kamarády na výpravu na Slovensko, ale onemocněl jsem a musel jsem zůstat doma a ležet. Zuřil jsem, ale máma mi tehdy koupila knihu Ve stínu člověka, kterou jsem zhltnul a opravdu jsem Jane Goodall propadl. A protože Jane Goodall sleduji takto od dětství, když začal covid, rozhodl jsem se, že přeložím její memoáry,“ vzpomíná překladatel knihy nazvané Důvod k naději: Moje cesta životem na svůj první kontakt s prací britské přírodovědkyně.
V čem byla průkopnicí a jak se na přelomu padesátých a šedesátých let učila fungovat v divoké přírodě? O tom si s překladatelem knihy Martinem Kupkou povídala redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková.
Související
-
Jaká témata zpracovávají zahraniční autorky? Mozaika přináší rozhovory z festivalu Svět knihy
Viola Ardone, Donatella Di Pietrantonio nebo Nino Haratischwili, Petra Rautiainen či Naomi Wood a Mira Marcinów. S těmi všemi jsme si si na veletrhu Svět knihy povídali.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
