Brtníky lákají na historii zaniklého kostela i unikátní křížovou cestu
Při návštěvě Brtníků na rozhraní Lužických hor a Labských pískovců můžete nahlédnout do historie – mají za sebou velký hospodářský rozkvět i ztrátu a obnovu významných kulturních památek.
Kostel sv. Martina stával v centru Brtníků. První zmínka o něm pochází ze 14. století. Barokní kostel nechal postavit majitel panství Lipová Franz Wilhelm hrabě ze Salm-Reiffercheidtu v letech 1709-1716, věž byla dokončena o rok později.
Stavební plány jednolodního obdélného kostela s věží v západním průčelí vytvořil stavitel Zacharias Hoffmann (1678-1754) z Lipové. Na hlavním oltáři visel obraz vídeňského malíře Dominika Kindermanna (1795). Zařízení kostela pocházelo z konce 18. a začátku 19. století.
Opravy zdevastovaného kostela byly plánovány od roku 1949, nikdy se však na ně nenašly finance. Roku 1964 byl objekt prohlášen kulturní památkou.
Počátkem 70. let 20. století bylo vypracováno několik variant pro využití kostela – od kulturního zařízení přes pohostinství, dětskou poradu, klubovnu Socialistického svazu mládeže až po gymnastický sál. V roce 1973 bylo upuštěno od památkové ochrany.
K demolici kostela sv. Martina došlo ve dnech 17. až 18. února 1973. K odstřelu bylo zapotřebí 138,15 kilogramů Perutinu 20 a 331 vrtů. Stejný osud potkal i kostel ve Fukově a Krásné Lípy.
Kostel odstřelili, kalvárie se dočkala obnovy
Areál křížové cesty v Brtníkách se nachází ve výšce 447 m n. m. Prvním postaveným objektem byla v roce 1768 kaple Nejsvětější Trojice, zbudovaná Arcibratrstvem Nejsvětější Trojice v Brtníkách.
Mezi lety 1801 -1804 byla pak postavena kalvárie, 13 výklenkových zastavení křížové cesty, a kaple Božího hrobu jako 14. zastavení. Nechyběla ani Getsemanská zahrada.
V roce 1896 byla provedena renovace kaple Nejsvětější Trojice a přestavba kaple Božího hrobu, a to v neoklasicistním slohu, takže původní barokní ráz kaple byl pozměněn. Opravy hradil místní mecenáš, textilní průmyslník Anton Klinger.
Dobové fotografie ukazují postupnou devastaci v časech po světových válkách. Opravy byly provedeny v letech 1998 až 1999 a 2016 až 2017. Více detailů a těchto opravách se dočtete z informační tabule na vrchu křížové cesty.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
