Bronzová kráska z Kladiny, sluneční bárka, pravěké pivo a kakapo soví – papoušek, který nelétá

19. květen 2025

Kráska z Kladiny: bronzová nádoba a pravěké pivo (4:53) – Historické souvislosti: Jak Amerika chtěla vystřizlivět (18:51) – Kakapo soví, papoušek, který nelétá (24:28)

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte o problému s jedovatými řasami, který postihl jižní pobřeží Austrálie, zmíníme se o škodlivých látkách, které se hromadí v organismu našich vyder říčních, seznámíme vás s jedním z nejstarších stromů světa, který roste na jihu Chile, prohlédneme si repliku pravěkého člunu expedice Monoxylon v nové expozici Archeoparku ve Všestarech a dozvíte se, kam nakonec spadla sovětská sonda Kosmos 482, která původně měla letět k Venuši.

Bronzová kráska z Kladiny

Historik Tomáš Libánek a archeolog Jan Jílek s replikou tři tisíce let staré bronzové nádoby z Kladiny na Pardubicku

K zajímavému setkání se zážitkovou archeologií, které kromě exkurze do historie nabídlo též koktejl estetických, haptických a chuťových vjemů, došlo na konci dubna v Oblastním muzeu v Ústí nad Labem. Návštěvníci přednášky, nazvané Kráska z Kladiny, si mohli prohlédnout, ale také potěžkat, repliku skoro tři tisíce let staré nádoby, která se před několika lety našla na Pardubicku. Navíc shlédli krátký filmový dokument a mohli ochutnat „pravěké pivo“. I v jeho případě se však jedná jen o jakousi „repliku“, která vznikla na základě analýzy zbytků pravděpodobného obsahu nádoby.

Detail tepané výzdoby – sluneční kotouč na bárce tažené labutěmi

Za jakých okolností k nálezu pozoruhodné nádoby došlo nám popsali archeolog Jan Jílek z Východočeského muzea v Pardubicích a Ústavu archeologie a muzeologie Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a historik a také ředitel pardubického muzea Tomáš Libánek. Řeč byla také o výzdobě nádoby – co a jakým způsobem na ní pravěký umělec znázornil? Motiv „sluneční bárky“ se propsal i do oblasti pivovarnictví. K tomu došlo poté, co se zjistilo, že nádoba z Kladiny velmi pravděpodobně obsahovala pivo. I když ne takové, jaké byste si asi představovali.

Kakapo soví – papoušek, který nelétá

Kakapo

Každý zná třeba pštrosy a ví, že na světě žijí i jiní nelétaví ptáci – není jich mnoho, řádově pár desítek druhů. V minulosti jich bylo mnohem víc; bohužel už stačily vyhynout. Často to bylo vinou člověka, který je lovil. Jiné vyhubily nepůvodní druhy, které přišly s lidmi. Biologické invaze jsou i dnes jednou z hlavních příčin ohrožení řady druhů. A nejen těch ptačích. Nelétaví ptáci se dodnes vyskytují třeba na Novém Zélandu, kde se příroda desítky milionů let vyvíjela v ostrovní izolaci. S výjimkou netopýrů a ploutvonožců tam až do příchodu lidí nežili žádní savci; tím pádem ani savčí predátoři, vybavení klíčovým smyslem: čichem. Létání nebylo k ptačímu životu bezpodmínečně nutné, a tak se řada novozélandských ptáků přizpůsobila životu na zemi. Mezi nimi i obří pozemní papoušek Heracles inexpectatus, který dorůstal výšky až 90 centimetrů a vážil přibližně 7 kilogramů. Vyhynul asi před 16 miliony lety.

Nestor Kea, pták, ptáci, Nový Zéland

Jeho potomkem či alespoň vzdáleným příbuzným, by mohl být jiný papoušek, který na Novém Zélandu žije dnes. Jmenuje se kakapo soví a je to jediný nelétavý papoušek současnosti. Vyprávět nám o něm bude biolog a ekolog Pavel Pipek z Botanického ústavu Akademie věd České republiky v Průhonicích a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Novozélandští ptáci jsou pro něj srdeční záležitostí... Kakapové na ohrožení reagují tak, že místo útěku prostě jen ztuhnou. A to proti nepůvodním či invazním druhům savců, krysám, potkanům nebo lasicovitým šelmám, nepomáhá – nehybné kakapy jednoduše vyčenichají. Jak se je podařilo zachránit?

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat