Bronzová kráska z Kladiny, sluneční bárka, pravěké pivo a kakapo soví – papoušek, který nelétá
Kráska z Kladiny: bronzová nádoba a pravěké pivo (4:53) – Historické souvislosti: Jak Amerika chtěla vystřizlivět (18:51) – Kakapo soví, papoušek, který nelétá (24:28)
V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte o problému s jedovatými řasami, který postihl jižní pobřeží Austrálie, zmíníme se o škodlivých látkách, které se hromadí v organismu našich vyder říčních, seznámíme vás s jedním z nejstarších stromů světa, který roste na jihu Chile, prohlédneme si repliku pravěkého člunu expedice Monoxylon v nové expozici Archeoparku ve Všestarech a dozvíte se, kam nakonec spadla sovětská sonda Kosmos 482, která původně měla letět k Venuši.
Bronzová kráska z Kladiny
K zajímavému setkání se zážitkovou archeologií, které kromě exkurze do historie nabídlo též koktejl estetických, haptických a chuťových vjemů, došlo na konci dubna v Oblastním muzeu v Ústí nad Labem. Návštěvníci přednášky, nazvané Kráska z Kladiny, si mohli prohlédnout, ale také potěžkat, repliku skoro tři tisíce let staré nádoby, která se před několika lety našla na Pardubicku. Navíc shlédli krátký filmový dokument a mohli ochutnat „pravěké pivo“. I v jeho případě se však jedná jen o jakousi „repliku“, která vznikla na základě analýzy zbytků pravděpodobného obsahu nádoby.
Za jakých okolností k nálezu pozoruhodné nádoby došlo nám popsali archeolog Jan Jílek z Východočeského muzea v Pardubicích a Ústavu archeologie a muzeologie Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a historik a také ředitel pardubického muzea Tomáš Libánek. Řeč byla také o výzdobě nádoby – co a jakým způsobem na ní pravěký umělec znázornil? Motiv „sluneční bárky“ se propsal i do oblasti pivovarnictví. K tomu došlo poté, co se zjistilo, že nádoba z Kladiny velmi pravděpodobně obsahovala pivo. I když ne takové, jaké byste si asi představovali.
Kakapo soví – papoušek, který nelétá
Každý zná třeba pštrosy a ví, že na světě žijí i jiní nelétaví ptáci – není jich mnoho, řádově pár desítek druhů. V minulosti jich bylo mnohem víc; bohužel už stačily vyhynout. Často to bylo vinou člověka, který je lovil. Jiné vyhubily nepůvodní druhy, které přišly s lidmi. Biologické invaze jsou i dnes jednou z hlavních příčin ohrožení řady druhů. A nejen těch ptačích. Nelétaví ptáci se dodnes vyskytují třeba na Novém Zélandu, kde se příroda desítky milionů let vyvíjela v ostrovní izolaci. S výjimkou netopýrů a ploutvonožců tam až do příchodu lidí nežili žádní savci; tím pádem ani savčí predátoři, vybavení klíčovým smyslem: čichem. Létání nebylo k ptačímu životu bezpodmínečně nutné, a tak se řada novozélandských ptáků přizpůsobila životu na zemi. Mezi nimi i obří pozemní papoušek Heracles inexpectatus, který dorůstal výšky až 90 centimetrů a vážil přibližně 7 kilogramů. Vyhynul asi před 16 miliony lety.
Jeho potomkem či alespoň vzdáleným příbuzným, by mohl být jiný papoušek, který na Novém Zélandu žije dnes. Jmenuje se kakapo soví a je to jediný nelétavý papoušek současnosti. Vyprávět nám o něm bude biolog a ekolog Pavel Pipek z Botanického ústavu Akademie věd České republiky v Průhonicích a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Novozélandští ptáci jsou pro něj srdeční záležitostí... Kakapové na ohrožení reagují tak, že místo útěku prostě jen ztuhnou. A to proti nepůvodním či invazním druhům savců, krysám, potkanům nebo lasicovitým šelmám, nepomáhá – nehybné kakapy jednoduše vyčenichají. Jak se je podařilo zachránit?
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
