Botanické skvosty Českého středohoří a počátky našeho kalendáře
Poslechněte si:
01:06 - Objevy a události
04:46 - Botanické skvosty Českého středohoří
24:50 - Napínavé bádání: Ostrov Mayda
28:40 - Soutěž o Knihu měsíce
29:53 - Historie kalendáře: Počátky našeho kalendáře
V úvodním přehledu zajímavostí vám prozradíme, že rok 2019 byl podle vědců v Evropě nejteplejším v celé historii měření, dozvíte se, jak se izraelští pěstitelé mandloní pokoušejí opylovat stromy namísto včel za pomoci traktorů, a také si povíme, jak prospívá nepřítomnost turistů želvám na thajských plážích; představíme vám nově objevenou exoplanetu, která by se mohla podobat naší Zemi a zmíníme se o prvním pilotovaném letu kosmické lodi Crew Dragon, který by se měl uskutečnit v květnu.
České středohoří pohledem botanika
Stepi, roviny s výraznými vrchy, strmé skály, svahy i hluboká údolí. České středohoří se pyšní velice rozmanitým krajinným reliéfem. Dokonce i podle botaniků patří k nejbohatším regionům celé České republiky. Rostou tam vzácné druhy jeřábů, krásné kavyly i koniklece, tajemné zárazy a dokonce orchideje – třeba známý střevíčník pantoflíček, ale také méně nápadné tořiče, bradáčky nebo kruštíky.
O botanických skvostech vypráví botanik a velký propagátor krajiny Českého středohoří Karel Nepraš. V čem se projevuje bohatství středohořské flóry? Jaké rostlinné druhy jsou pro České středohoří typické a které se vyskytují pouze tam a ne jinde? A jak je to se středohořskými orchidejemi – které a kde tam můžeme najít? A jaké středohořské partie by Karel Nepraš doporučil výletníkům, kteří se zajímají především o rostliny?
Počátky našeho kalendáře
Nejstarší známé kalendáře v historii lidstva byly založené na pozorování cyklicky se opakujících fází Měsíce. Až později začali tvůrci kalendářů respektovat Slunce, které v průběhu roku vychází a zapadá pokaždé jinde. Jeho uzavřený, stále se opakující cyklus má 365 dní. Někde tady jsou počátky našeho dnešního počítání času, našeho kalendáře. Vznikl z toho nejlepšího, co poskytly dávné civilizace, říká geomorfolog Marek Křížek z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Ve svém úplném základu vychází náš kalendář dokonce z kalendáře egyptského, o kterém víme, že se používal patrně už ve 4. tisíciletí před Kristem. Prošel řadou reforem, z nichž ty nejpodstatnější daly vzniknout kalendáři juliánskému a gregoriánskému.
Související
-
Planetárium o orchidejích Českého středohoří a astronomických aspektech Staroměstské mostecké věže
Orchideje České středohoří: přírodovědec a ochranář Vladislav Vlačiha - Ukryté významy Karlova mostu. Slunovrat: astronom Zdislav Šíma - Historie vědy: Zákon dvanácti desek
-
Milešovce se říká Královna Českého středohoří. Němci ji právem titulují Hromová hora
České středohoří je kus mimořádně krásné krajiny v Ústeckém kraji, které vévodí hora Milešovka. Říká se jí Královna Českého středohoří.
-
Písky známé i neznámé, kalendář, Velikonoce, cykly a čas
Písky známé i neznámé: geoložka Zuzana Vařilová – Historie kalendáře, 1. část: geomorfolog Marek Křížek – Historie vědy: O počátcích filosofie
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.