Bohumil Němeček – boxerský olympijský vítěz s pohnutým životním osudem

Box začal pořádně provozovat až ve 14 letech. O sedm let později odešel do Děčína, kde přes den rozvážel stavební materiál a odpoledne trénoval.

Ještě jako člen děčínské lokomotivy získal v roce 1960 nominaci na olympijské hry v Římě. Nikdo mu nevěřil, ale on porazil všechny favority a odvezl si zlato. Soupeři se v ringu nedokázali vypořádat s jeho obráceným gardem – s pravačkou vpředu.

Chybělo málo a Němeček by finálový zápas v Římě nestihl. Když jel do haly, s řidičem uvízli v koloně, a tak musel běžet po svých. V autě si zapomněl akreditaci, takže u vchodu inzultoval strážníka, který ho do haly nechtěl pustit.

Němeček potom překvapivě přestoupil do ústecké Rudé hvězdy, kterou za dva roky dovedl do nejvyšší soutěže. Ústí se pak na dlouhou dobu stalo výkladní skříní československého boxu.

Bohumil Němeček ještě získal zlato a bronz na mistrovstvích Evropy i pět domácích titulů. Po ukončení kariéry v Ústí trénoval.

Závěr jeho života bohužel veselý nebyl – v roce 2000 se vážně zranil, když spadl při práci na střeše z výšky 10 metrů. Později utrpěl cévní mozkovou příhodu. Jeho restaurace u Zlaté medaile vyhořela.

Bohumil Němeček zemřel 2. května 2010 na rozsáhlý zánět plic. Málokdo udělal pro ústecký sport i pověst krajského města tolik co on.