Až se kameny v kapli na Svatém kameni rozestoupí tak, že mezi nimi projede vůz, nastane soudný den
K jihočeskému poutnímu místu Svatý kámen u Rychnova nad Malší se váže několik pověstí a příběhů. Některé se pouze tradují, jiné jsou zapsané v historických záznamech. Faktem je, že kdysi vyhlášené poutní místo zažilo i těžké chvíle, protože na dohled je hranice s Rakouskem a v padesátých letech se tu usadila pohraniční stráž. Kostel vojáci zdevastovali a nádvoří někdejšího kláštera zmizelo v sedmdesátých letech.
Cestu na Svatý kámen v jižních Čechách najdete snadno. Z Českých Budějovic vyjedete směrem na Dolní Dvořiště a těsně před ním uvidíte odbočku na Rychnov nad Malší a Svatý kámen.
Poutnímu místu Svatý kámen dominuje kostel Panny Marie Sněžné, nyní nově opravený. Ještě na přelomu osmdesátých a devadesátých let to ale byla víceméně ruina se zdmi poznamenanými stopami po střelách, protože pohraničníci si krátili dlouhou chvíli střelbou do nástěnných maleb, štuků a sošek andělů.
„Pokud si dobře prohlédnete část klenby, kde chybí výzdoba, tak tudy bylo vidět už i nebe,“ popisuje Pavel Panský, jak dalece devastace kostela tenkrát pokročila. Pavel Panský bydlí už od devadesátých let hned vedle kostela a stal se víceméně shodou okolností jeho dobrovolným správcem.
Původ poutního místa se ale nachází mimo kostel, v přilehlé kapli. Ta byla postavena kolem dvou velkých balvanů, které ční ze země a přesahují výšku dospělého muže. Původně šlo prý o jeden kámen, na němž se kolem roku 1500 zjevila pasáčkům Panna Maria s Ježíškem. Kámen se později rozpůlil a podle pověsti se mezera uprostřed stále zvětšuje.
„Až se od sebe oddálí tak, že mezi nimi projede žebřiňák tažený koňmi, tak nastane konec světa. Tím nechci strašit, ale jen upozornit na to, že je to místo zajímavé a tajemné a jsou lidé, kteří přicházejí k těmto kamenům, protože u nich cítí vyzařování jakési energie,“ dodává páter Pavel Šimák.
Až se na poutní místo Svatý kámen někdy vydáte, můžete to vyzkoušet na vlastní kůži. A kromě toho si i načerpat vodu z nedalekého pramene. Podle tradice by měla údajně velmi dobře působit na osvěžení unaveného zraku a jeho vylepšení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka