Augustin Charvát – voják, letec a dobrodruh, který střílel na Zeppelin, rodák z Ročova

Narodil se v roce 1893 v Ročově na Lounsku. Vyučil se krejčím. V 17 letech odešel do světa na zkušenou.

Zakotvil v Paříži a později vstoupil do cizinecké legie. Jako pěšák se stal příslušníkem legendární roty Nazdar.

Masakr u Arrasu se mu podařilo přežít, ale v září 1915 byl u Champagne raněn do ruky. Po rekonvalescenci nastoupil k letectvu.

V lednu 1917 se ocitl v nemocnici podruhé, když při přeletu k eskadře F58 havaroval při nouzovém přistání ve sněhové vánici.

Dostal nový letoun, o dva měsíce později ale šel k zemi znovu, když mu nepřátelská střela poškodila řízení směrového kormidla. Zřítil se z výšky 200 metrů a zlomil si obě paže.

Dostal vyznamenání a po půlročním léčení vstoupil k eskadrile Spa 315. V bojích dosáhl jednoho prokazatelného sestřelu a dvou pravděpodobných.

Účastnil se také útoku na legendární německou vzducholoď Zeppelin, ale dvě dávky jeho střel vyslané z velké dálky neměly žádný účinek.

Po návratu do Československa v červenci 1919 se stal Charvát velitelem pilotní školy v Chebu. Pracoval také ve Vojenském leteckém ústavu studijním a velel 1. leteckému pluku.

Třetí havárie se mu ale nakonec stala osudnou. V roce 1931 zahynul v mlze u Moravské Třebové při pokusu o nouzové přistání. Na místě neštěstí má pomník.