August Brömse, znovuobjevovaný grafik z Františkových Lázní
Tentokrát si ve výročí týdne připomeneme malíře a grafika Augusta Brömse. Narodil se 2. září 1873 ve Františkových Lázních.
Jeho otec byl dekorativní malíř z Meklenburska, matka pocházela z Chebska. Po otci zdědil August výtvarné nadání. Nejprve se učil kreslit a malovat v otcově dílně, pak na střední škole a na umělecké akademii v Berlíně. Zaujala ho především grafika, mědiryt a lept.
Z Berlína se po několika letech vrátil do rodné země a věnoval se volné tvorbě. Jeho osobitý výtvarný styl ovlivněný symbolismem, secesí a expresionismem si získal řadu příznivců. Jeho grafiky i malby měly často biblické, duchovní nebo mystické náměty.
Hned se svým prvním grafickým cyklem Smrt a dívka získal zlatou medaili pařížské Akademie krásných umění a cyklus odkoupila Moderní galerie v Praze. Také o další Brömseovy grafické i malířské práce byl zájem.
On sám od roku 1910 vyučoval grafické reálce Akademie výtvarných umění v Praze, kde mezi jeho žáky patřila řada česko- i německojazyčných výtvarníků z českých zemí.
Mladí umělci, kteří patřili k Brömseho okruhu, založili v roce 1919 uměleckou skupinu Die Pilger/Poutníci, jíž byl August Brömse jmenován čestným předsedou. Nejznámějšími členy této skupiny je Mary Duras a Maxim Kopf.
Po smrti Augusta Brömse z Poutníků vznikla skupina Prager Sezession. Brömse se stal také členem Metznerbundu, tedy svazu německých umělců v Československu založeného v roce 1920.
Zemřel v roce 1925 na tuberkulózu. V období po 2. světové válce byl jako většina německojazyčných umělců z českých zemí zapomenut. Dnes jsou jeho díla znovuobjevována. Prodávají se na aukcích, můžete je v vidět třeba v Národní galerii nebo v některých regionálních galeriích a muzeích.
In unserem „Jubiläum der Woche“ erinnern wir heute an den Maler und Grafiker August Brömse. Brömse wurde am 2. September 1873 in Franzensbad geboren. Sein Vater war ein aus Mecklenburg stammender Dekorationsmaler, seine Mutter kam aus dem Egerland.
August erbte das künstlerische Talent seines Vaters. Zunächst lernte er in der Werkstatt seines Vaters zeichnen und malen, später besuchte er eine höhere Schule und schließlich die Kunstakademie in Berlin. Besonders faszinierte ihn die Grafik, vor allem der Kupferstich und die Radierung.
Nach einigen Jahren in Berlin kehrte Brömse in seine Heimat zurück und widmete sich der freien künstlerischen Arbeit. Sein eigenwilliger Stil, beeinflusst von Symbolismus, Jugendstil und Expressionismus, fand bald zahlreiche Anhänger.
Seine Grafiken und Gemälde hatten häufig biblische, religiöse oder mystische Themen. Gleich mit seinem ersten grafischen Zyklus „Der Tod und das Mädchen“ gewann er eine Goldmedaille der Pariser Akademie der Schönen Künste. Der gesamte Zyklus wurde anschließend von der Modernen Galerie in Prag angekauft.
Auch an weiteren grafischen und malerischen Arbeiten Brömses bestand großes Interesse. Ab 1910 unterrichtete er selbst an der Akademie der Bildenden Künste in Prag. Zu seinen Schülern gehörte eine ganze Reihe tschechisch- und deutschsprachiger Künstler aus den böhmischen Ländern.
Junge Künstler aus seinem Umfeld gründeten 1919 die Künstlergruppe „Die Pilger“, deren Ehrenvorsitzender August Brömse wurde. Zu den bekanntesten Mitgliedern gehörten Mary Duras und Maxim Kopf. Nach Brömses Tod entwickelte sich aus dem Kreis der „Pilger“ die Künstlergruppe „Prager Sezession“.
Brömse war außerdem Mitglied des Metznerbundes, des 1920 gegründeten Verbandes deutscher Künstler in der Tschechoslowakei.
August Brömse starb 1925 an Tuberkulose. In der Zeit nach dem Zweiten Weltkrieg geriet er – wie die meisten deutschsprachigen Künstler aus den böhmischen Ländern – weitgehend in Vergessenheit.
Heute werden seine Werke wiederentdeckt. Sie kommen bei Auktionen auf den Markt und sind unter anderem in der Nationalgalerie Prag sowie in verschiedenen regionalen Galerien und Museen zu sehen.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.