Architekt Anton Arche stojí za úpravami zámku Kačina, zámeckého parku ve Veltrusích nebo kroměřížské Podzámecké zahrady
K zajímavým k osobnostem české a moravské architektury první poloviny 19. století patří Anton Arche, který se narodil v roce 1793 v Lovosicích.
Vystudoval Královský stavovský polytechnický ústav v Praze. Jeho učitelem byl významný architekt Jiří Fischer. Po studiích s ním Arche spolupracoval na dokončování zámku Kačina a úpravách zámeckého parku ve Veltrusích.
Zásadní zlom v jeho životě přišel roku 1832, kdy ho olomoucký arcibiskup Ferdinand Maria Chotek pozval do Kroměříže. O rok později se stal Arche stavebním ředitelem a roku 1838 stavebním radou. Byl hlavním architektem a stavebním odborníkem rozsáhlého arcibiskupského majetku.
Jedním z jeho nejvýznamnějších počinů byla proměna kroměřížské Podzámecké zahrady. Arche ji přetvářel do přírodně krajinářské podoby a doplňoval řadou staveb a drobnou architekturou. Patří k nim například Rybářský pavilon, Maxův dvůr nebo Pompejánská kolonáda.
Věnoval se také Květné zahradě, kde podle jeho návrhů vznikl nový reprezentativní vstup s Čestným dvorem a dvojicí skleníků. Významně se podílel také na historizující přestavbě kostela svatého Mořice v Kroměříži, která začala roku 1836 a jejíž výsledná podoba byla dokončena až v roce 1851.
Anton Arche se rovněž zabýval přestavbami zámků a kostelů, stavbou hospodářských dvorů, pivovarů a lihovarů, obytných budov i vodohospodářských staveb.
Zemřel v Kroměříži v roce 1851.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
