Archeologové zkoumají pravěká rýžoviště cínu v Krušných horách. Patřila zřejmě k nejstarším v Evropě

„Tady ty kopečky, to je odpad, to je nezajímalo. A tady je kanál, kterým sem přiváděli vodu, a kde se také ten cín v takových jednoduchých dřevěných bedničkách usazoval. Tady v té archeologii rýžovišť nenacházíme skoro žádné artefakty – žádné předměty, keramiku,“ ukazuje Kryštof Derner s červenobílou tyčkou v ruce.

Česko-německý tým archeologů zkoumá rýžoviště cínu v Krušných horách|foto:Lucie Heyzlová, Český rozhlas

Právě tím se netradiční česko-německý projekt liší od ostatních. Místo záchrany cenných artefaktů jde totiž o téměř detektivní práci. Jedním z cílů je najít dostatečné množství uhlíků.

„Prostřednictvím drobných uhlíčků, které se tam mohou najít, nebo drobných zuhelnatělých zbytků, se pokusíme radiokarbonovou metodou ty jednotlivé vrstvy datovat a říct, kdy se tady ty události staly. Ta uhlíková metoda je tedy alfou omegou,“ vysvětluje Derner.

Nález obyčejné šišky tady pak pro archeology znamená takřka zlatý grál. „Šiška je část organismu, která žije jen jeden rok, takže nám teoreticky zužuje interval té datace mnohem lépe, než kdybychom našli kousek shořelého stromu,“ shrnuje archeolog.

Krušnohorská rýžoviště patří je jedním z nejstarších v Evropě

Cín se rýžuje od doby bronzové. V té době byla tato nesmírně cenná surovina získáváná jen na Iberijském poloostrově a v anglickém Cornwallu.

„Předpokládalo se, že se cín nejspíš musel rýžovat i tady v Krušných horách, kde jsou ta naleziště opravdu obrovská, ale chyběl pro to nějaký důkaz, že i my jsme byli jedním z těch hlavních center, která zásobovala cínem Evropu, a která vlastně svým způsobem dala té době jméno – doba bronzová,“ uzavírá Kryštof Derner. Vše změnily nedávné nálezy rýžovišť z doby bronzové v Sasku.

Cílem česko-saskéhoprojektu ArcheoTin, financovaného EU, je zjistit, kolik pravěkých a středověkých rýžovišť se v Krušných horách dochovalo nebo jak se měnila technika získávání cínu.

Zatím nejstarší rýžoviště na české straně hor u Fojtovic pochází podle dosavadních dat z 12. století našeho letopočtu. Pátrání po ještě starších částech tohoto naleziště i dalších středověkých a pravěkých rýžovištích pokračuje.