Archeologové při opravách Dlouhé ulice v Litoměřicích objevili torza hradeb ze 14. století

Vědcům se díky tomuto výzkumu podařilo také poprvé ověřit jedinou dokumentaci, která k pozůstatkům opevnění existuje. Ve směru na Českou Lípu našli například tři linie hradebního systému ze 14. století, konkrétně hlavní hradbu, parkánovou hradbu a vnější hradbu.

Tým v čele s archeologem Milanem Sýkorou z Ústavu archeologické památkové péče v Mostě objevil i pozůstatky bašty tzv. barbakanu, který měl ztížit postup případného útočníka. Ten je datovaný kolem roku 1500.

„podařilo se nám odkrýt pozůstatky nízkého opevnění, zvlášť tedy Pražské brány, která v tom místě stávala. Podařilo se nám zachytit její předbraní s parkánovou hradbou,“ popisuje Sýkora.

Z 15. století pocházejí také nalezené střepy kuchyňské a stolní keramiky a zlomky kachlů.

Archeologický výýzkum v Dlouhé ulici bude pokračovat

Hradby se v Dlouhé ulici daly očekávat, co ale archeology potěšilo, byly podle Milana Sýkory úpravy terénu, pochozí plochy v podobě štětování, které jde popsat jako jakési dláždění z drobných křemenných říčních valounků.

„Máme podložené tři vrstvy. Pro nás je asi nejzajímavější ta nejstarší, kterou dokážeme datovat zhruba jen do 14. století. Odpovídá t iniciativám Karla IV., který těm královským městům přikazoval, aby ty komunikace upravovaly,“ vysvětluje Milan Sýkora. Cesty v té době přitom byly podle něj zpevněné nejen kamínky, ale i výdřevou.

Archeologický průzkum v Litoměřicích bude na podzim pokračovat. Milan Sýkora očekává, že najdou zbytky Mostecké brány. U kostela Všech svatých by pak podle dokumentů měla stát hradba, která v 1. polovině 13. století vymezovala starší centrum města, tedy ještě předtím, než se v době Karla IV. a Václava IV. Litoměřice rozrostly do současné hradbami vymezené rozlohy.