Anton Raphael Mengs – malíř a nejslavnější Ústečan všech dob, na kterého jeho město zapomnělo
Ústecký rodák, malíř Anton Raphael Mengs portrétoval nejen papeže, ale i několik králů. Mluví se o něm jako o nejslavnějším Ústečanovi všech dob, i když ho v severočeské metropoli skoro nikdo nezná. Bohužel, taková je doba.
Klasicistní německý malíř a teoretik umění Mengs se narodil v roce 1728 v jednom z domů na Mírovém náměstí. V Ústí ale strávil jen několik dní, než se svou matkou nadobro odcestoval.
Výčet jeho úspěchů a děl je opravdu dlouhý – freskami například vyzdobil chrám sv. Eusebia v Římě, Palacio real v Madridu, Vatikánskou knihovnu i část neapolského královského paláce.
Byl ředitelem Španělské královské akademie, učitelem na nejlepších evropských školách i dvorním malířem polského krále Augustýna III. Jako portrétista ale zvěčnil krále a jejich rodiny na mnoha dalších evropských dvorech – třeba v Itálii, Anglii a Španělsku. Slavné jsou také jeho náboženské obrazy.
Pokud bychom si chtěli jeho malby prohlédnout, 32 Mengsových děl je k vidění v nedalekých Drážďanech, pokud si ovšem nechceme udělat výlet třeba do galerií v New Yorku nebo Bostonu.
Mengs byl zřejmě nejuznávanějším malířem své doby. Historie o něm hovoří jako o kosmopolitním šiřiteli osvíceneckých myšlenek.
Zemřel v Římě v roce 1779 a je pohřben v kostele sv. Michaela a Magna nedaleko Berniniho kolonády.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.