Antické kořeny současné filozofie a vědy
Dnešní evropské vědění má své kořeny až v antice – a úsilí zachovat povědomí o těchto souvislostech přineslo významnou cenu mladému českému filozofovi Vojtěchovi Hladkému.
Jeden z velkých představitelů antiky, slavný řečník Marcus Tullius Cicero prohlásil: „Dějiny jsou svědky času, světlem pravdy, živou pamětí, učitelkou života a poslem minulosti.“ Přesto si, zdá se, dnes trochu zapomínáme, že právě v období antiky vznikly ve starověké řecké a římské společnosti kulturní hodnoty, které se staly základem evropské vzdělanosti – a to i té dnešní.
O to, aby se toto období a jeho dědictví nevytrácely z naší paměti, usiluje filozof Vojtěch Hladký z katedry filozofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Uvědomujeme si, že vlastně i moderní věda má mnoho svých kořenů ve starém Řecku? Jedna z otázek, které Jana Olivová položila Vojtěchu Hladkému.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
